Jeho vítězství ve volbách ale pomáhá ukrajinským cenným papírům, protože investoři nyní nově sází na rychlý konec tamní války
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
Kromě demokratky Kamaly Harrisové a demokratů se k nim může počítat i Hollywood a podstatná část amerického showbyznysu v čele se zpěvačkou Taylor Swiftovou. Celebrity skoro „jako jeden muž“ stály za Harrisovou. Prohrála také intelektuální elita, která se rovněž postavila za Harrisovou. Středeční probuzení Paula Krugmana, laureáta Nobelovy ceny za ekonomii a klíčového sloupkaře New York Times, muselo být obzvláště krušné. Tento ekonom zuřivě tepe Trumpa už dlouhé roky.
I on, stejně jako hollywoodské hvězdy, si při pohledu na výsledek voleb musel uvědomit, jak moc široká propast zeje mezi smýšlením amerického establishmentu, ať už intelektuálního nebo kulturního a společenského, a – většinovým – zbytkem společnosti. I on si musel uvědomit, že ztrácí vliv.
Který naopak získávají třeba podcasteři typu Joea Rogana, kteří se směle mohou počítat zase k vítězům voleb. Společně s Trumpem, Elonem Muskem nebo – in memoriam – veverkou Peanut. Smrt na sítích tolik populární veverky, již si vynutily úřady, se i Muskovým přičiněním stala virálním symbolem zvůle státu, jejž v danou kritickou chvíli reprezentovala Harrisová. Ne že by jí to samo o sobě volby prohrálo, leč střípek do mozaiky prohry to být mohl.
Mezi vítěze voleb – přejdeme-li čistě do ekonomické oblasti – lze počítat také třeba ukrajinské dluhopisy a další tamní cenné papíry. Ty získávaly na ceně. Prospívá jim Trumpovo vítězství a související vyhlídka investorů na celkem rychlé skončení války na Ukrajině. Například cenné papíry navázané na růst ukrajinské ekonomiky (takzvané warranty na HDP Ukrajiny) ve středu rostly nejvýše od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Česko se ale mezi ekonomické vítěze voleb počítat určitě nemůže. Možné Trumpovo výrazné navýšení cel představuje z hlediska naší ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z jeho znovuzvolení. Cla, jimiž v prezidentské kampani hrozil, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Nejtíživěji mají cla dolehnout na ekonomiku Česka, kde by přišlo o práci takřka 55 tisíc lidí, a Irska. Po přepočtu na obyvatele bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 800 korun ročně. To vše plyne z říjnové studie Konfederace dánského průmyslu.
Konfederace vychází z předpokladu, že Trump v souladu s předvolebními prohlášeními zavede v roce 2025 desetiprocentní univerzální clo na dovoz z EU a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny, rovněž plošné. V prvním funkčním období Trump sice také navyšoval cla, zejména na čínský dovoz, ale vždy cílil jen na specifické druhy výrobků či surovin, jako jsou solární panely, pračky, ocel či hliník. Nyní slibuje cla plošná, na veškerý dovoz.
Pokud je tedy v příštím roce zavede, v roce 2027 bude hrubý domácí produkt EU o 2,5 procenta nižší, než by byl bez nich. To ročně odpovídá ztrátě na HDP v rozsahu 391 miliard eur a ztrátě na HDP na hlavu v rozsahu 870 eur. Zaměstnanost by klesla o 0,7 procenta, což odpovídá 1,7 milionu pracovních míst.
Trumpova cla podle Konfederace dánského průmyslu krátkodobě povedou k tomu, že jak americká centrální banka, tak Evropská centrální banka budou v obavě ze souvisejícího růstu cen a inflačních tlaků držet úrokové sazby na relativně vysoké úrovni po delší dobu. Současně dojde v USA i v EU k propadu spotřebitelské důvěry, což dále sníží hrubý domácí produkt obou celků.
Do roku 2029 se sice zaměstnanost vrátí na úroveň, kde by byla bez cel, neboť propuštění lidé si postupně najdou novou práci, avšak hrubý domácí produkt EU bude stále o 1,7 procenta nižší než bez cel. To proto, že Trumpova cla – a předpokládaná odveta za ně, jak ze strany EU, tak Číny – trvale ochromí mezinárodní obchod.
Toto ochromení následně celosvětově sníží efektivitu produkce, protože celní deformace zhusta povedou k přesunu výroby do míst, kde z globálního ekonomického hlediska není optimální. Takovýto ekonomicky nežádoucí přesun, odehrávající se v masivním celosvětovém měřítku, následně způsobí výrazné trvalé ztráty v produktivitě, jejíž vzestup je hlavním zdrojem hospodářského růstu a civilizačního pokroku vůbec.
Ze zemí EU mají podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla nejvíce poškodit Česko a Irsko, jak jsem zmínil. Česko kvůli jeho silné závislosti na obchodu s Čínou, byť třeba i nepřímé, „přes Německo“. Irsko zase kvůli silným ekonomickým vazbám na USA. V Česku má tudíž roku 2027 v důsledku cel HDP poklesnout o 3,5 procenta proti stavu bez nich. Česká ekonomika tak přijde o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. HDP na obyvatele Česka bude nižší o 895 eur, tedy 22 700 korun. Čtyřčlennou českou rodinu tak podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla ročně připraví o 90 800 korun.
Cla mají Česko spolu s Irskem poškodit vůbec nejvíce v EU Cla, jimiž ve své prezidentské kampani hrozí Donald Trump, by způsobila... více
Přechod na elektromobilitu, který nyní probíhá v EU, zvláště ohrožuje ekonomiky střední a východní Evropy, včetně Česka. Kromě něj také třeba... více
Česko letos v červnu vykázalo nezaměstnanost mladých lidí ve věku do 25 let čítající 13,7 procenta. Vyplývá z údajů Eurostatu. Na... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
