Desetina obyvatel České republiky se letos přestěhuje. Podobně jako loni. Vyplývá z průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny. V absolutním počtu jde tedy o více než milion lidí. Ke stěhování mají různé důvody. Od koupě nové nemovitosti, po sestěhování se s partnerem či stěhování se za prací. Deset procent lidí, kteří se stěhují, ovšem jako důvod uvádí snahu ušetřit. Sto tisíc Čechů se tedy stěhuje právě a jen z finančních důvodů. Letos jich ještě přibude.
Před úderem pandemie, v roce 2019, představovaly náklady na bydlení velkou zátěž pro zhruba 740 tisíc tuzemských domácností, vyplývá z dat ČSÚ. Od té doby, do čtvrtého čtvrtletí 2019, přibylo přes 50 tisíc nezaměstnaných. Ovšem jen za uplynulé dva měsíce přibylo 30 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti tedy letos citelně roste, i na poměry pandemické doby, a ještě poroste. Současně bude klesat příjem řady tuzemských domácností, přičemž inflace oproti loňsku sice zmírní, ale jen poměrně nepatrně. Takže až pro milion domácností v ČR bude letos bydlení představovat velkou finanční zátěž.
Lze tedy předpokládat, že podíl lidí, kteří se stěhují proto, aby ušetřili, naroste. Přispěje k tomu i ta skutečnost, že stěhováním lze momentálně ušetřit více, než je běžné. Zejména centrum Prahy a dalších větších, univerzitních měst se vylidňují. Kvůli úbytku turistů a krátkodobých pronájmů či kvůli úbytku studentů. Majitelům příslušných bytů tak nezbývá než jít s cenou nájemného dolů, aby vůbec byt obsadili. Například v Praze loni nájmy spadly o osm až deset procent, přičemž další pokles lze čekat i letos. Stěhováním se za nižším nájmem lze tedy ušetřit i desetitisíce ročně.
Realitní makléři potvrzují, že v době pandemie nerostla fluktuace stěhování za prací u těch lidí, kteří hledají levnější nájem. Tato fluktuace letos pravděpodobně dále stoupne. Ruku v ruce s tím, jak se v problémech s placením nájemného ocitnou další až statisíce tuzemských domácností.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.