Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.
Index bídy vzniká jako součet míry nezaměstnanosti a míry inflace. Výpočet aktuálního indexu bídy vychází z nejnovějších dat, jak je zveřejňuje Eurostat: tedy z březnové míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU a z dubnové míry inflace v těchto zemích.
Index bídy v Česku činí 15,5 bodu. Údaj je součtem březnové míry nezaměstnanosti v ČR, dle metodiky ČSÚ, resp. Eurostatu, která činí 2,3 procenta, a dubnové míry harmonizované inflace, jež v ČR představuje 13,2 procenta.
Zatímco tedy Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace v EU, index bídy má „až“ desátý nejvyšší v EU (viz graf níže). To proto, že tíživost dopadu citelné inflace tlumí stále velmi nízká nezaměstnanost. Zaměstnaní lidé se pochopitelně s inflací utkávají snáze než ti nezaměstnaní. A v Česku dlouhodobě panuje nejnižší míra nezaměstnanosti v celé EU.
Výpočet indexu není jen prostým postavením dvou důležitých makroekonomických ukazatelů vedle sebe a jejich sečtením. Mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti v jisté míře existuje příčinná vazba. Nízká míra nezaměstnanosti je totiž často symptomem přehřívajícího se trhu práce. Jeho přehřívání zpravidla doprovází silný tlak na růst mezd, neboť zaměstnavatelé „nemají, kde brát“, a tento tlak zase bývá klíčovou příčinou inflace. Tuto provázanost právě nyní registrujeme i v Česku. Rapidní současná inflace je v Česku tedy do určité míry daní za dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnanost.
Třeba Itálie vykazuje třikrát až čtyřikrát vyšší míru nezaměstnanosti než Česko. Italská míra nezaměstnanosti je tudíž už tak vysoká, že znatelně tlumí dopady inflace, pramenící například z prudkého růstu cen energií. Inflace v Itálii, představující 6,3 procenta, je totiž ani ne poloviční v porovnání s tou v ČR. Index bídy je v Itálii ovšem nakonec jen mírně nižší než v Česku (14,6 v 15,5); a to přesto, že má ČR více než dvojnásobnou inflaci.
Index bídy zemí EU současně demonstruje, že euro nechrání ani před inflací, ani před nezaměstnaností. Vždyť nejvyšší hodnotu indexu vykazuje úvodem zmíněná pětice zemí, které eurem platí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
