V Praze chybí už přes 20 tisíc bytů. V Brně to není o moc lepší. V hlavním městě do roku 2030 má přibýt 160 tisíc nových obyvatel. Nedostatek bytů tak bude stále akutnější. Ruce si tak mohou mnout stávající majitelé nemovitostí v Praze či Brně. V metropoli se podle některých expertních odhadů mají do roku 2030 ceny nemovitostí zdvojnásobit. Ať už půjde o luxusní byt v Pařížské nebo o panelákovou garsonku na sídlišti, v roce 2030 má být cena oproti dnešku dvojnásobná.
S přílivem nových lidí do Prahy si však majitelé nemovitostí budou moci stanovovat také o to vyšší nájemné. Pro řadu nynějších obyvatel Prahy se tak cena bydlení v metropoli stane neúnosnou a budou se muset vystěhovat za město nebo do úplně jiné části země.
Institut plánování a rozvoje Prahy proto bije na poplach. Je třeba mnohem více stavět! Bohužel se nestaví. V Praze by se mělo každoročně dokončovat osm tisíc bytů, aby se zabránilo vážné bytové krizi příštích let. Například loni bylo v hlavním městě ale dokončeno jen necelých 5300 bytů. Situace se tak dále zhoršuje a již brzy bude Praze chybět výrazně více než „jen“ 20 tisíc bytů.
Podstatné části majitelů pražských nemovitostí současný stav vlastně vyhovuje. Vědí, že při nedostatečné výstavbě jim do kapsy teče – a ještě mohutněji poteče v příštích letech – proud bezpracných peněz. Řada komunálních politiků v Praze či Brně patří mezi majitele realit. Není tedy jejich zásadním zájmem usnadnit výstavbu.
Složitá legislativa a náročná stavební řízení vyžadují spoustu razítek – více, než je jinde ve světě běžné. Ten se zná s tím, ten zase s tamtím. Tu se nová výstavba odloží s poukazem na environmentální ohledy, tu zase s ohledem na památkovou ochranu blízkých budov. Vždycky se dá něco vymyslet. A běžný komunální politik zná spoustu lidí. Terčem hněvu veřejnosti se stává ale úplně někdo jiný. Za drahé bydlení může přece nenasytný developer. A když ne on, tak Airbnb a další krátkodobé pronájmy.
Veřejnosti uniká, že problém je jinde. Ochránci životního prostředí, ochránci památek, kritici developerů či kritici Airbnb – ti všichni mají nepochybně trochu své pravdy. Všichni ale svým jednáním především nahrávají stávajícím majitelům nemovitostí, včetně komunálních politiků, kterým zajišťují bezpracné bohatnutí. Všichni tak také přispívají k rozevírání nůžek příjmu a bohatství v celé společnosti.
Pokud nemá být z Prahy jakýsi druhý Londýn, tedy město s nebetyčnou cenou nemovitostí v centru či širším centru, musí se prostě každoročně stavět o tisíce bytů více než dnes. To zvládne jen developer. Nikdo jiný. Development a tlak na politiky, aby zjednodušili legislativu, zejména tu týkající se stavebních řízení, to jsou jediné dva opravdu funkční klíče k přivření rozevírajících se nůžek nerovnosti pražské či brněnské společnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
