Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. Přesto se tržby maloobchodu v dubnu 2020 propadly jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 procenta.
Meziměsíčně se říjnové tržby maloobchodu propadly rovněž nečekaně markantně. K čemuž ovšem evidentně přispěla tak skutečnost, že v září četné rodiny s dětmi inkasovali výplatu vládní pomoci ve výši 5000 korun na dítě, kteréžto prostředky zhusta využili na nákupy, například v souvislosti se začátkem školního roku. V říjnu už se pak tato injekce z velké části vyčerpala, což přispělo k citelnému meziročnímu poklesu tržeb maloobchodu.
Lidé v Česku zkrátka v obavě z energetické drahoty razantně omezují své výdaje. Jejich kupní sílu nahlodává inflace obecně. Letos od ledna do září Češi po zohlednění vývoje mezd a právě inflace reálně zchudli o devět procent, mají tedy čistě jen z titulu růstu cen takřka o desetinu menší příjmy či úspory.
Tak slabé výsledky, jaké vykazuje říjnový maloobchod, přesto nikdo nečekal. Experti oslovení agenturou Bloomberg sice předpokládali pokles, ale spíše kolem šesti procent. Propad o více než devět procent je tak „studenou sprchou“. V říjnu však vstoupil v platnost energetický úsporný tarif a také odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje, takže je možné, že se efekt těchto vládních opatření projevil v listopadu, kdy tak nelze vyloučit jisté zlepšení vývoje tržeb oproti říjnu. Tomu by nasvědčovaly poměrně uspokojivé tržby obchodníků například v rámci nedávného „Black Friday týdne“.
Lidé v Česku letos v říjnu v porovnání s říjnem loňským seškrtali zejména své výdaje za nepotravinářské zboží, ačkoli své útraty citelně omezují i co se týče nezbytností, jakou jsou potraviny nebo pohonné hmoty. Nejvíce lidé šetří na kultuře a sportu, například sportovních potřebách. Výrazně méně než před rokem dali po zohlednění inflace také za oblečení a obuv. Naopak v případě elektroniky omezují své výdaje mnohem méně než za oblečení nebo sport. Na kosmetice či drogistickém zboží pak oproti loňsku šetří už jen zanedbatelně a výdaje za léky, farmaceutické doplňky či další zdravotnické zboží dokonce navyšují. Nemoc a zdravotní neduhy si zkrátka nevybírají – projevují se bez ohledu na to, zda panují časy ekonomicky příznivé či ne.
Za celý letošní rok se tržby maloobchodu propadnou i kvůli slabým říjnovým údajům o 3,1 procenta, v příštím roce pak o zhruba jedno procento.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
