DESET DŮVODŮ, proč nejlepší lidé stále unikají do Ameriky
Nejlepší mozky světa neomylně míří do USA.
V letech 2001 až 2010 se do Spojených států přistěhovalo výrazně více vynálezců, objevitelů a inovátorů – tedy té vůbec nejkvalifikovanější pracovní síly –, než jich odtamtud odešlo. Proč?
V ROCE 2010 vykazovaly Spojené státy díky migraci vysoce kvalifikované pracovní síly téměř o 200 tisíc světově nejchytřejších hlav více než v roce 2001. Druhé Švýcarsko zaostalo za USA se značným odstupem, když mu jich přibylo „jen“ necelých 20 tisíc.
Mnohem hůře na tom byly největší ekonomiky Evropské unie, tedy Německo, Británie, Francie a Itálie. Více objevitelů a inovátorů tyto země opouštělo, než kolik jich přicházelo. Popsané trendy se přitom jen těžko změní v probíhající desetiletce, kdy – jak si všímá Martin Feldstein z Harvardu, jeden z nejvlivnějších ekonomů dneš ka – Evropa ekonomicky za USA dále zaostává.
ODMĚNA ZA PRÁCI, TREST PRO VYŽÍRKY
Feldstein jmenuje deset důvodů, proč tomu tak je. Podnikatelská kultura v USA je rozvinutější, tamní finanční systém ji také lépe podporuje, přičemž zároveň USA disponují sítí prvotřídních univerzit a výzkumných pracovišť.
Americký pracovní trh není vystaven zhoubnému vlivu velkých odborů, státních a polostátních podniků či přebujelé pracovněprávní regulaci. Imigrace do USA je ekonomicky mnohem přínosnější než ta do Evropy, o čemž svědčí výše uvedená čísla přistěhovalých inovátorů.
Společenské klima a daňový systém odměňují v USA tvrdou práci, píli a přesčasy, zato trestají vyžírky. Soukromé vlastnictví půdy a těžebních práv umožnilo břidličnou revoluci a růst energetické nezávislosti. Ačkoli i v USA narůstá objem regulací, s EU se to nedá srovnávat. Vláda je v Americe celkově menší než v zemích typu Německa, Francie nebo Itálie. A konečně, decentralizovaný politický systém za oceánem podněcuje celospolečensky kýženou konkurenci jednotlivých států USA.
SCHUMPETER TO VĚDĚL
Evropa svého času uměla hrát s USA vyrovnanou partii. Jenže udělala chybu. Oslyšela Josepha Schumpetera, rodáka z moravské Třešti a rakouského ministra financí, jenž – jak příznačné – nakonec emigroval do USA. Tam počátkem 40. let sepsal prorocké dílo, na něž nyní souhlasně odkazuje právě Feldstein.
Ve spisu Socialismus, kapitalismus a demokracie Schumpeter varoval, že kapitalismus nakonec zahubí jeho vlastní úspěch. Lépe řečeno, zahubí jej intelektuálové, kteří v tržní soutěži neuspěli, a tak se uchylují nejčastěji do akademické nebo státní sféry, odkud uplatňují svůj rozkladný společenský vliv.
Jejich živobytí by ovšem nebylo možné bez triumfálního úspěchu kapitalismu, respektive jím podnícených objevů a inovací.
Kapitalismus a tržní soutěž umožňují, aby stále menší podíl opravdu aktivních a podnikavých lidí živil početně stále bobtnající část populace složenou z méně produktivních spoluobčanů nebo zcela neproduktivních parazitů, nemakačenků či oněch intelektuálů. Kapitalismus je intelektuály a politickou levicí, ačkoli je dobře živí, pošlapáván ve jménu líbivých – a na první poslech těžko odmítnutelných – hesel o solidaritě či soudržnosti.
Spojené státy podle Feldsteina ještě zhoubnému působení intelektuálů a levice nepodlehly tolik jako Evropa. Proto jí hospodářsky stále znatelněji unikají. Proto také tam v takové hojnosti míří nejchytřejší a nejdůvtipnější lidé planety. Vědí, že budou za svoji píli a invenci odměněni nejlépe, respektive že je společenští paraziti oberou o míň plně zasloužených peněz – a svým způsobem i společenské prestiže – než kdekoli jinde na světě.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
