Roxette, švédské duo populární hudby, se dnešním úmrtím Marie Fredrikssonové „navždy rozpadá“. Během své kariéry proslulo v podstatné části světa, prodalo 75 až 80 milionů hudebních nosičů. Jeho vstup na americký trh koncem 80. let přitom předznamenal trend současného digitálního věku, kdy o finančním úspěchu v popkultuře globalizované ekonomiky rozhodují poněkud jiné faktory a poněkud jiní hráči, než bývalo zvykem.
Do roku 1988 bylo duo Roxette v USA, tedy na největším trhu s populární hudbou, zcela neznámé. Právě v roce 1988 si student Dean Cushman z Minneapolis přivezl z výměnného pobytu ve Švédsku album dua s názvem Look Sharp! Přiměl místní rozhlasovou stanici, KDWB 101.3 FM, aby nahrávky z alba zařadila do svého vysílání. U posluchačů zaznamenaly značně pozitivní ohlas, načež se začaly po americkém trhu šířit prostřednictvím kopií a ve vysílání dalších rozhlasových stanic. Až se nakonec skupina Roxette stala známou po celých Spojených státech. Nahrávka „The Look“ vystoupala na první místo prestižní americké hitparády Billboard’s Hot 100. Písně švédské dvojky zazněly například i v úspěšném hollywoodském snímku Pretty Woman.
Dobytí amerického trhu je zásadní součástí úspěchu Roxette, který nakonec byl tak značný, že se z dua stal nejvýnosnější švédský popkulturní vývozní artikl od doby skupiny ABBA.
Bez fanouška Cushmana a jeho entuziasmu by ovšem duo Roxette zůstalo v USA neznámé. Jedná se o trh, na němž si „vylámala zuby“ celá řada v Evropě prodejně velmi úspěšných hudebních skupin, zpěvaček či zpěváků.
Dnes, v době sociálních sítí a pokročilé globalizace, jsou hudební vydavatelství v rostoucí míře závislá na podobných „Cushmanech“. Tedy na fanoušcích, kteří nadšeně tlumočí pozitivní ohlas na určitou píseň či album po sociálních sítích, a značně tak napomáhají virálnímu šíření povědomí o nich.
Sociální sítě dnes tříští kanály, jimiž se hudba dostává k posluchačům, takže oslovení jejich širokého spektra prostřednictvím marketingové kampaně je stále nákladnější a z hlediska hudebních vydavatelství také méně vyzpytatelné – svůj finanční úspěch ovlivňují méně než v minulosti, jejich tržní síla v tomto smyslu slábne.
Proto – i na základě právě zkušenosti z počátků Roxette v USA – může být pro vydavatelství daleko přínosnější práce s (potenciální) fanouškovskou základnou. Vydané hudební album tak například může být součástí širšího projektu, jehož prvky (třeba související online hra, jejíž důležité indicie jsou k nalezení při koncertě skupiny nebo jsou zašifrované ve videoklipu) se vzájemně prolínají s cílem oslovit a vtáhnout (potenciálního) fanouška a podnítit jeho pozitivní virální komunikaci.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
