USA se teď budou snažit naklonit si Rusko a narušit jadernou osu „Moskva-Peking“,

Ruský rubl proto mohutně posiluje. Na Evropskou unii USA chystají těžká cla, neboť míní, že vznikla jen proto, aby je odírala – tedy oslabovala ve vztahu k Rusku a Číně 

Spojené státy ztratily soudnost a jednaly nevyzrále, když se postavily dvěma jaderným velmocem naráz, Rusku i Číně, kritizuje ministr zahraničí USA Marco Rubio konání zejména předchozí, Bidenovy administrativy. Spojené státy se nyní budou snažit, co to půjde, naklonit si Rusko a narušit tak upevňující se osu „Moskva-Peking“.

Mezinárodní devizové trhy si už tohoto historického zlomu v zahraniční politice USA všimly. Prezidentování Donalda Trumpa totiž mimořádně svědčí ruskému rublu. Od lednové inaugurace staronového amerického prezidenta ruská měna posílila vůči té americké už o takřka 20 %, výrazně více než jakákoli jiná měna světa (viz graf Bloombergu níže). Trump je tak lepším krotitelem ruské inflace než kdokoli jiný. Z měn EU pak jeho prezidentování nejvíce prospívá forintu. Maďarsko je přitom zřejmě největším spojencem Ruska v EU.

Otázkou zůstává, jak daleko jsou Spojené státy v naklánění si Moskvy ochotny zajít a v jaké míře obětují pro tento cíl Evropu i s Ukrajinou. Vzhledem k tomu, že Trump včera naznačil, že nebude váhat rozjet s EU obzvláště těžkou obchodní válku, lze na vlídnost k EU asi zapomenout i v oblasti bezpečnostní spolupráce.

Na Evropskou unii Trump podle svých včerejších slov chystá naprosto speciální sadu těžkých cel, protože EU prý není jen tak obyčejný protivník v zahraničím obchodě. Podle Trumpa totiž vznikla speciálně proto, aby Spojené státy odírala, tedy oslabovala ve vztahu k Rusku a Číně. Nelze vyloučit, že Trump zavede 25% clo na veškerý dovoz z EU.

EU je z toho všeho „vyšokovaná“. Příští měsíc Brusel zveřejní přelomový plán masivního navýšení investic do zbrojení a zajištění bezpečnosti. Jedním ze zvažovaných opatření je to, že by se výdaje na zbrojení zčásti či zcela nezapočítávaly do oficiální statistiky rozpočtových deficitů. Což možná dluh sníží opticky, nikoli však fakticky. EU tedy nakonec zřejmě stejně bude muset výrazně snížit požadavky na výdaje v jiných oblastech, včetně zelené agendy a Green Dealu.

Evropské korporace a banky se už začínají na tento stále pravděpodobnější obrat připravovat. Největší evropská banka HSBC včera vyzvala k návratu k fosilním energetickým surovinám. Její šéf přes udržitelnost apeluje za to, aby banky přestaly penalizovat své klienty za příliš velkou uhlíkovou stopou. Dá se očekávat, že i další velké evropské banky nyní budou otáčet jako korouhvičky. Podobně se to přihodilo na přelomu roku v Americe, po Trumpově zvolení. Evropa, zejména pak EU, je ovšem ideologicky zaslepenější než Amerika, takže to trvá o něco déle. I tak je ale tempo odvratu bankovního a finančního světa od zelené agendy nečekaně rychlé. V největších západních bankách se děje něco, co bylo ještě před několika měsíci, ne-li týdny, zcela nemyslitelné.

Rozhýbává se také sama Evropská komise a rovněž pod Trumpovým vlivem začíná deregulovat. Včera předložená legislativa má změkčit nová ESG pravidla natolik, že se jim vyhne zhruba 80 procent firem, hlavně malých a středních, které jim měly původně podléhat. Ty díky menší byrokracii ušetří v přepočtu 110 miliard korun ročně, odhaduje Evropská komise. K tomu jednorázově uspoří zhruba 40 miliard korun, neboť nebudou muset zavádět požadované vnitřní postupy pro příslušné reportování.

Je nejvyšší čas, aby EU vskutku prioritizovala zbrojení a přestala na fosilní energie hledět skrze prsty. Bez dostupných fosilních energií a deregulace pořádně zbrojit nepůjde.

Pokud bude EU dále pošetile zachraňovat svět před uhlíkem, nezbydou jí finance na mnohem akutnější záchranu sama sebe před rozebráním Amerikou, Ruskem a Čínou…

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin