Amerika má stále pověst „země svobody“. Ne všichni by s tím souhlasili. „Záznamy dokazují, že špionážní činnost je prováděna proti milionu řadových Američanů, kvůli obavám z terorismu,“ řekl nedávno autorovi blogu Gerald Celente (viz článek), proslulý trendový prognostik z Kingstonu ve státě New York. „Řekl bych, že spíše než policejním státem je Amerika státem fašistickým. Fašismus totiž znamená sloučení zájmů státu a korporací.“
Celente je známým kritikem amerického establishmentu, neblahé zvěsti o „zemi svobody“ však například přináší i The Economist: „Za mřížemi jsou nyní 2,3 až 2,4 milionu Američanů, přibližně jeden na sto dospělých obyvatel. Americké federální zákony znají přes čtyři tisíce zločinů a mnohonásobně více pak různých přestupků.“
Proč jsou navzdory tomu všemu Spojené státy obecně vnímány jako „země svobody“?
Britský ekonom Chris Dillow nalézá první vysvětlení v konzervativním uvažování mnoha lidí, jakémsi konzervativním uchýlení. Dlouhá léta byly Spojené státy opravdovou „zemí svobody“. Situace se změnila, ale většina lidí tomu ještě nestačila přizpůsobit své smýšlení. Názory zkrátka přežívají i poté, co fakta již zemřela.
Zadruhé, jak prokázal roku 1950 psycholog Salomon Asch – a tomu by přitakal i výše zmíněný Celente -, mnozí lidé věří spíše než vlastním očím tomu, co jim vykládají (a, ano, také nabulíkují) druzí. Když budou všichni okolo – a třeba i mocná média – vykládat, ať již pod vlivem konzervativního uchýlení či z důvodů jiných, že Amerika je svobodná, nekriticky uvažující člověk to prostě přijme za své.
Třetím vysvětlením může být jiný druh uchýlení, a sice to optimistické. Předkové bílých Američanů zosobňují „vyselektovaný“ optimismus: kdo jiný než nenapravitelný optimista by se plavil do neznámých končin na druhé straně Atlantiku, aby v té necivilizované novosvětské nehostinnosti započal druhý život? Tento optimismus je pak přenášen z generace na generaci – děděn biologicky či vštěpován výchovou. A tak i většina současných Američanů nechává přežívat optimistický názor, přestože fakta jsou ve skutečnosti pesimistická.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
