Podle odhadu sklizně k polovině letošního září se letos sklidí 7980 tisíc tun obilovin včetně kukuřice na zrno. To je nejvyšší finální odhad sklizně obilovin od roku 2016, kdy daný údaj naposledy překročil hodnotu osmi milionů tun. Pro srovnání, v krizovém roce 2018, poznamenaném extrémně suchým a teplým počasím, činil finální odhad sklizně obilovin pouze 6861 tisíc tun.
Na poměry posledních let letos zemědělcům přálo počasí, které se vyznačovalo relativně uspokojivým přísunem vláhy. Teplotní extrémy se letos přes léto prakticky nedostavily. Kvalita letošní úrody však poněkud pokulhává v krajích, kde zaznamenali vyšší úhrn srážek, například v Pardubickém kraji. Celkově lepší než loňská i předloňská úroda obilovin zmírní tlak na růst cen mouky, a tedy i pekárenských výrobků. Ještě letos v červnu mouka meziročně zdražovala o bezmála třináct procent, v červnu pak o takřka sedm procent. Tlak na pokles cen pečiva ještě umocní meziročně o takřka čtvrtinu vyšší sklizeň máku, který se do řady pekárenských výrobků přidává.
Příznivá je letos také úroda brambor. Podle finálního odhadu činí 688 tisíc tun. To je nejvyšší údaj rovněž od roku 2016, kdy finální odhad předpokládal sklizeň jen nepatrně vyšší, a to 689 tisíc tun. Už nyní přitom cenové tlaky v oblasti spotřebitelských cen brambor citelně zmírňují, takže brambory jsou v obchodech nejlevnější od roku 2018. Lepší než loňská úroda cukrovky navíc zmírní cenové tlaky v případě cukru, které nás letošním rokem taktéž provázejí.
Z hlediska celkového vývoje spotřebitelských cen v ČR tak příznivá úroda vytváří tlak výhledově zmírňující inflaci. I díky letošní poměrně příznivé úrodě je tak ještě pravděpodobnější než doposud, že obecná spotřebitelská inflace v příštím roce zamíří pod úroveň cíle České národní banky ve výši dvou procent. Doba citelné inflace a znatelného růstu cen potravin končí. Narušit tento vývoj může například v případě ovoce a zeleniny karanténní uzavírka ekonomiky v Itálie nebo Španělsku, která by podobně jako na jaře vyvolala přechodný tlak na růst cen dovážené zemědělské produkce.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
