Letošní sucho si vybralo svoji daň v podobě nízké úrody mnoha plodin. Co hůř, úroda bude letos zřejmě ještě slabší, než se předpokládalo v polovině srpna. Vyplývá to odhadu sklizně zemědělských plodin k letošnímu 15. září, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. V nadcházejících měsících tak lze čekat tlak na růst cen celé řady potravin.
Až o deset procent ještě do konce letošního roku zdraží pečivo. Nutno však říci, že ve zdražování se projeví nejen slabší úroda, ale také růst mzdových nákladů a zdražování energií, zejména elektřiny. Ze základních obilovin je patrná nižší úroda zejména u pšenice (o takřka sedm procent) a ječmene (o zhruba osm procent). Mezi obiloviny se také řadí kukuřice na zrno, která zaznamenává pokles takřka o pětinu. Naopak sklizeň žita a ovsu je vyšší než loni. Ke zdražení pekárenských výrobků přispěje slabá úroda máku, jehož se meziročně sklidilo takřka o třetinu méně. Z pekárenských výrobků lze vyšší cenový nárůst čekat u pečiva s vyšším obsahem mouky, jako je chleba nebo běžné pečivo, než u pečiva sladkého. Částečně kvůli zmíněné slabší úrodě ječmene letos zdraží také pivo. Zdražování už některé pivovary oznámily, jiné s ním teprve přijdou. Růst cen piva v souhrnu nepřekročí pět procent.
Na zdražení se musí spotřebitelé připravit také v případě brambor, jejichž úroda je takřka o pětinu horší než loni a třetí nejhorší v historii sledování. Brambory podraží o zhruba 25 procent, před vánočními svátky ale cena brambor může vyletět vzhůru až o padesát procent.
Kromě zmíněných obilovin žita a ovsu v letošních poměrně náročných podmínkách stoupla ze sledovaných plodin už jen úroda řepky, částečně kvůli zvýšení rozlohy osevních ploch.
Růst cen potravin, jejž lze v příštích měsících čekat, však nezpůsobí tak výrazné inflační tlaky, aby Českou národní banku vedl k zásadnímu přehodnocení její měnové politiky. Dále platí, že existuje citelná pravděpodobnost ještě jednoho letošního zvýšení základní úrokové sazby. Potraviny patří mezi takzvané nejádrové složky spotřebitelského koše a centrální banka tedy předpokládá jejich vyšší kolísavost. Klíčovým zdrojem inflačních tlaků v ekonomice nadále zůstanou jádrové položky, v prvé řadě mzdy.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
