Šok v Budapešti i v Bratislavě – Slovensko přitom i přes ukrajinské sankce na Lukoil v červenci několikanásobně navýšilo dovoz ruské ropy, která ve velkém tekla i do Maďarska
Maďarsko a Slovensko musí urychleně hledat nové, ne-ruské dodavatele ropy. Kyjev se totiž dnes nechal slyšet, že hned zkraje roku 2025 zastaví přepravu ruské ropy ropovodem Družba. Jeho jižní větví v současnosti teče ropa do Maďarska, na Slovensko i do Česka. Česko však v příštím roce plně přejde na dodávky ropy prostřednictvím ropovodu TAL, který vede z italského přístavu Terst přes Alpy a jehož kapacita se za tím účelem nyní navyšuje.
V jiné situaci jsou právě Maďarsko a Slovensko. Pro ně dnešní slova Mychajla Podoljaka, poradce ukrajinského prezidenta, představují výzvu, i když, pravda, ne úplně nečekanou, aby rychle nalezli alternativní dodavatele ropy, než je Rusko. Kyjev totiž přes své území sice nepustí ropu ruskou, ropa kupříkladu z Ázerbájdžánu nebo Kazachstánu však bude mít i nadále zelenou. Ropa z Kazachstánu proudí Družbou třeba i do Německa, ačkoli Polsko a německá média loni obvinily Berlín, že jde o kamufláž a jedná se ve skutečnosti o ropu ruskou.
Vzhledem k nynějšímu postoji Ukrajiny tedy hrozí pokračování letního střetu mezi Kyjevem na jedné straně, a Budapeští a Bratislavou na straně druhé. Maďarský petrochemický podnik MOL, pod jehož křídla spadá bratislavská rafinérie Slovnaft, tvrdí, že o žádných změnách stran dodávek Družbou informován nebyl, jde tedy o nečekaný krok.
Slovensko nakonec letos v červenci dováželo několikanásobně více ruské ropy než v předchozích měsících, jak plyne z dat, která tento týden zveřejnila agentura Bloomberg. Ve velkém v červenci tekla ruská ropa i do Maďarska. Nenastal tedy sebemenší výpadek v dodávkách, přestože Budapešť i Bratislava varovaly, že u nich doma může nastat palivová krize. A to kvůli sankcím Ukrajiny na ruskou ropnou firmu Lukoil.
Jenže výpadek ruských ropných dodávek soukromé firmy Lukoil více než vykompenzoval nárůst dodávek zajišťovaný jiným ruským podnikem, Tatněfť. Ten na rozdíl od Lukoilu totiž není ukrajinskou stranou sankcionovaný.
Kyjev s platností od začátku července totiž sice zpřísnil své sankce na Lukoil, nikoli však na další ruské podniky, které Družbou ropu přepravují, jako je právě Tatněfť či Kremlem přímo ovládaná společnost Rosněfť.
Ovšem i špičky Tatněfti jsou v úzkém napojení na Kreml. Vždyť její předseda představenstva, Rustam Minnichanov, je současně hlavou státu Tatarstán, oddaný Vladimiru Putinovi. Tatněfť má i své kořeny v Tatarstánu. Její zmíněný šéf je sunnitský muslim, i celý podnik tak těží ze své blízkosti islámskému světu.
Přes Ukrajinu tedy navzdory sankcím vůči Lukoilu v červenci proudilo do Maďarska a na Slovensko celkově více ruské ropy, právě díky Kremlu oddaným Tatarům.
I proto chce nyní Kyjev přepravu ruské ropy přes území znemožnit zcela. Už tedy nebude k věci přistupovat selektivně a sankcionovat jen jednu z ruských ropných firem. Te je srozumitelnější postoj než sankcionování jen vybraných ruských dodavatelů, který však o to více vrásek přidělá ve tvářích politikům v Budapešti a Bratislavě.
Budapešť i Bratislava přitom varovaly, že jim v důsledku sankcí a nedostatku ropy hrozí palivová krize To je nečekané. Slovensko... více
Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť... více
Evropská unie se včera dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
