Dnes oznámené ukončení nákupů dluhopisů ze strany Evropské centrální banky je pro českou ekonomiku převážně pozitivní zprávou. Jde o první krok vstříc znormálnění měnové politiky eurozóny, s níž je česká ekonomika obchodně i finančně silně propojená.
Dlouhodobě výrazně odlišný vývoj měnové politiky v obou ekonomických celcích skýtá svá rizika. Jedno z nich, to klíčové, představují již nyní celkem doširoka rozevřené nůžky mezi základní úrokovou sazbou České národní banky a základní sazbou Evropské centrální banky. Rozpětí mezi sazbami je nejvyšší od listopadu 2001. Za jistých podmínek může vést k nežádoucímu posilování české koruny.
Současně také přispívá ke zvýšení zahraničního dluhu ČR, protože vyšší úročení korunových aktiv v porovnání s těmi eurovými vede matky českých bank k ukládání svých volných prostředků právě v českých dcerách.
V neposlední řadě vysoké rozpětí mezi zmíněnými sazbami podněcuje přechod řady českých firem na účtování v eurech v maximální možné míře – tedy takzvanou euroizaci. Euro ale není v tuto chvíli pro českou ekonomiku jako celek výhodnější než koruna, jak se shodují ministerstvo financí ČR a Česká národní banka.
Pokud tedy ukončení odkupu dluhopisů ECB povede nakonec postupně k přivření nůžek mezi sazbami ČNB a ECB, půjde o dobrou zprávu pro ČR, protože se zmírní popsaná tržní pokřivení daná současným stavem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
