Úklidové firmy v ČR čeká letos paradoxně obtížnější rok, než byl ten předešlý. Na jaře 2020 se jim propadly tržby o desítky procent. Ruku v ruce s uzavřením ekonomiky v důsledku šířící se pandemie. Jenže ve zbytku loňského roku své ztráty víceméně umazaly. To proto, že během podzimní vlny pandemie si lidé i firmy začali více uvědomovat důležitost čistého a hygienického prostředí. Také si uvědomili, že pandemie s námi bude déle, než se domnívali na jaře, takže řešením není se před ní „schovat“ a zcela se izolovat třeba na home office.
Zaměstnavatelé se tedy snažili tak nějak naučit s pandemickou situací žít, aniž by přistupovali k ničivým jarním omezením. V důsledku adaptace na nové, trvaleji pandemické podmínky začali dělit pracovní týmy na odděleně pracující směny či právě i začali více dbát na hygienu a čistotu pracovního prostředí. Poptávka po službách úklidových firem tak stoupla někdy i o nižší desítky procent, což postupně víceméně vykompenzovalo jarní ztrátu.
Úklidovým firmám však situaci ztěžuje to, že samy musí rozdělovat pracovníky na směny, což úklid důsledku prodražuje, resp. to úklidovým firmám zvyšuje náklady. Ty v důsledku zvyšuje i citelný růst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, k němuž jako loni dochází i letos. V neposlední řadě úklidovým firmám ztěžuje situaci a prodražuje provoz úbytek levnějších zahraničních pracovníků, například z Ukrajiny či Balkánu, na tuzemském pracovním trhu. Ti kvůli pandemii či horší propustnosti hranic odešli do domoviny či tam museli zůstat, takže podobně jako ve stavebnictví i v segmentu úklidových firem je obtížnější najít pracovní sílu s vhodným poměrem cena/výkon.
To vše ale úklidové firmy zatím ustály. Obávají se však roku letošního, kdy může dojít k většímu množství krachů firem než loni, a to zejména obecně v sektoru služeb, cestovního ruchu, gastronomie či třeba ubytování. Některé z těchto firem se také přesunou do on-line sféry. Masivnější odchod firem z byznysu či „do onlajnu“ ovšem znamená, že bude méně co uklízet, takže poptávka po službách úklidových firem klesne.
Loni k tolika krachům ještě nedocházelo jen proto, že zasažené firmy měly rezervu, kterou však nyní pomalu, ale jistě dočerpávají. Také vláda letos už nebude tak ochotná jako loni zasažené firmy na dluh zachraňovat. Právě proto úklidové firmy mají před sebou těžší rok než loni.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
