Když se podíváme na slovenskou zkušenost s účtenkovou loterií, je třeba se ptát, zda si česká varianta vydělá alespoň sama na sebe.
Statisíce Čechů se dnes sedm minut před sedmou večerní z televizní obrazovky dozvědí, zda jim přála účtenková štěstěna. Proběhne první slosování Účtenkovky, loterie v režii ministerstva financí, která má podpořit elektronickou evidenci tržeb. Na stránkách Účtenkovky se uvádí, že slosovatelnost účtenek by k jejich přebírání měla motivovat až 70 procent lidí. Zda jich tolik k převzetí paragonu opravdu motivovala, těžko říct.
Každopádně do loterie své účtenky přihlásil jen zlomek Čechů. Ke včerejšímu dni se totiž do loterie přihlásilo 478 tisíc lidí, tedy jen něco přes pět procent „oprávněné“ populace starší 18 let.
HRAVĚJŠÍ SLOVÁCI
Zájem o Účtenkovku je tedy přinejlepším vlažný. Ačkoli ten zlomek Čechů, kteří se do ní pustili, do toho šel s vervou – když už, tak už!
Průměrný počet registrovaných účtenek na přihlášenou osobu totiž za měsíc říjen, první měsíc provozu loterie, představuje více než třiadvacet kousků.
Ani to však nic nemění na tom, že Účtenkovka při svém zahájení Čechy příliš neoslovila. To ostatně potvrzuje i srovnání se Slovenskem, kde její tamní obdoba – Národná bločková lotéria – startovala v září roku 2013.
Do české účtenkové loterie bylo ke včerejšku přihlášeno 11,1 milionu paragonů.
Na každého českého občana staršího 18 let tedy v průměru připadla 1,2 přihlášené účtenky. Jak tomu bylo na Slovensku v prvním měsíci „života“ Národní bločkové loterie? U východních sousedů probíhalo slosování nikoli jednou měsíčně, ale každých čtrnáct dní (dnes už je to jednou týdně). Dohromady se za první měsíc losovalo z osudí obsahujícího takřka třináct milionů účtenek. Na každého slovenského občana staršího 18 let tedy v průměru připadly 2,9 přihlášené účtenky, tedy zhruba 2,5krát více než v Česku. Lze tedy říci, že zájem o účtenkovou loterii byl při jejím zahájení u nás dvakrát až třikrát slabší než ve stejné fázi na Slovensku. Pokud má být slovenská zkušenost vodítkem do dalších měsíců, nelze čekat růst zájmu o účast v Účtenkovce. Za prvních patnáct měsíců provozu slovenské loterie průměrný počet měsíčně zaregistrovaných účtenek činil 6,6 milionu, byl tedy zhruba poloviční oproti zahajovacímu měsíci.
Jestliže podobný propad zájmu zaznamená i tuzemská loterie, což rozhodně nelze vyloučit, bude se v prvním roce a půl jejího předpokládaného provozu pohybovat průměrný počet měsíčně zaregistrovaných účtenek pouze v rozmezí od pěti do šesti milionů.
Za takové situace by byla na místě otázka, zda se celý ten podnik vlastně vůbec vyplácí.
TITĚRNÝ VLIV
Analyticky je obtížné rozklíčovat už samotný příspěvek elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení ke zvýšení daňového inkasa, zejména DPH. Obtížné je hlavně odlišení příspěvku efektu obecné ekonomické prosperity na jedné straně a zmíněných opatření na podporu daňového výběru na straně druhé. Je zjevné, že určitý příznivý efekt kontrolního hlášení a částečně i EET se dostavil, jelikož inkaso letos roste citelně rychleji než ekonomika či spotřeba.
V případě odhadu efektu Účtenkovky jde však o vyčíslení statisticky ještě titěrnějšího vlivu, konkrétně tedy toho, do jaké míry je EET „účinná sama o sobě“, co se týče pozitivního vlivu na daňové inkaso, a do jaké míry je účinná jen díky „pomoci“ Účtenkovky.
Pokud se však Účtenkovky bude pravidelně účastnit jen zlomeček možných hráčů, bude logicky zlomkový i její vliv na zvýšení účinnosti EET. A ještě zanedbatelnější tudíž bude efekt na samotné daňové inkaso. Jen pro letošní, zahajovací rok přitom ministerstvo vyčlenilo ve státním rozpočtu na provoz loterie celých sto milionů korun. Vydělá si na sebe Účtenkovka alespoň v tomto rozsahu?
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
