Turecká měna a tamní akciové a dluhopisové trhy se dnes prudce propadají. Důvodem je zásah prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který o víkendu odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala. Místo něj dosadil Sahapa Kavcioglua, univerzitního profesora Marmarské univerzity, ovšem také sloupkaře provládního listu Yeni Safak.
List před víkendem obvinil centrální banku, že svým aktuálním rozhodnutím zvýšit úrokové sazby pohrdá zájmy 83 milionů Turků. A že spíše než tureckému obyvatelstvu vychází vstříc „londýnským spekulantům“, což prý podváže ekonomický růst.
Kavcioglu zastává pozoruhodný názor na inflaci, který se ovšem shoduje s tím Erdoganovým. Dveře k vyšší inflaci totiž podle něj otevírá zvyšování úrokových sazeb. To je však v rozporu s převládajícím pohledem ekonomů, že vyšší úrokové sazby nastavované centrální bankou inflaci zpravidla naopak krotí.
Trhy se proto nyní obávají, že Kavcioglu půjde Erdoganovi „na ruku“ a že tedy bude udržovat nepřiměřeně nízké úrokové sazby. To se za stávajících podmínek v Turecku může projevit silně inflačně. Dochází tedy k odlivu kapitálu ze země, což se právě nyní projevuje zmíněným propadem turecké měny, akcií i dluhopisů. Mezinárodní investoři se obávají měnové krize v Turecku, jež by vedla k hospodářskému rozvratu země.
Společně s Chorvatskem, Řeckem a Egyptem letos patří Turecko k nejvyhledávanějším destinacím pro letní dovolenou, jak plyne z údajů českých cestovních kanceláří. Vzhledem k tomu, že se turecká měna propadá jak vůči světovým měnám, tak vůči koruně – až takřka na historické minimum –, znamená to, že Čechům by dovolená právě v Turecku mohla letos citelně zlevnit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
