Česko se ze spotřebitelské recese začalo vymaňovat nečekaně brzy, už loni v listopadu – jak plyne z dnešních dat ČSÚ. Poprvé od dubna 2022 totiž došlo k meziročnímu nárůstu maloobchodních tržeb, a to o 0,9 procenta. Přitom se obecně čekal jejich další propad – v konsensu expertů oslovených agenturou Bloomberg měl činit minus 1,6 procenta. Jde o další příznak toho, že mimořádně vysoká inflace v Česku je na ústupu a s ní i nechuť Čechů utrácet víc. Otázkou je, jak rychlý ústup spotřebitelské „blbé nálady“.
Je však třeba mít na paměti, že prosincová data, která ČSÚ zveřejní v příštím měsíci, mohou příznivý listopadový obrázek zase zatemnit. Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku totiž v prosinci 2023 klesla nejníže od začátku loňského roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku byla loni v prosinci nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci 2023 nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024. Řada domácností si pod tíhou této debaty v prosinci plně uvědomila, že ceny energií se nebudou v roce 2024 vyvíjet tak příznivě, jak se čekalo. Zároveň se mezi spotřebiteli v prosinci vystupňovala též obava z dopadů konsolidačního balíčku, jehož podstatná část nabyla účinnosti také právě od ledna 2024. V prosinci 2023 tak už bylo zřejmé, že se na něm nic zásadního nezmění a že vláda jeho podobu tedy ani nezměkčí.
V porovnání s listopadem 2023 se tak v prosinci 2023 zvýšil v šetření ČSÚ počet respondentů z řad spotřebitelů, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace. Také se zvýšil počet těch, kteří očekávají zhoršení své vlastní finanční situace. Přibližně třetina domácností – tedy přibližně 1,6 milionu domácností – pak rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými příjmy. Dopady konsolidačního balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit.
Růst spotřebitelských cen, tedy inflaci, bude letos pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem. Celoroční inflace by se v roce 2024 měla pohybovat kolem tří procent. Takto poměrně nízká úroveň inflace – stále však nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky – umožní, že po letech „reálné mzdy začnou opět růst. Nominálně by mzdy měly totiž roku 2024 růst o zhruba 6,5 procenta, což při přibližně tříprocentní inflaci bude značit vskutku růst také právě reálných mezd – o zhruba 3,5 procenta.
Růst reálných mezd by měl mít v příštím roce příznivý vliv na důvěru spotřebitelů v ekonomiku. Otázkou ale, zda jim ji neseberou dopady konsolidačního balíčku v podobě daňových a odvodových zatížení. Ta běžně vydělávající domácnosti mají vzít průměrně 3,5 procenta hrubé mzdy, což odpovídá zvýšení reálné mzdy. Takže fakticky by si běžná domácnost stran svého reálného disponibilního příjmu nepolepšila.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu,... více
Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po... více
Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
