Donald Trump je v Bílém domě a trhy v šoku. Stejně tak mnozí ekonomové. Nevěří, že ekonomiku lze stimulovat na „trickle-down“ bázi, jak plánuje Trump. Tedy tak, že se sníží daně a firmám i jednotlivcům zbude více peněz, a budou tedy více investovat a zaměstnávat.
Jenže na obdobný mechanismus v praxi sází už řadu let americká centrální banka. Ti samí ekonomové ji přitom příliš nekritizují, leckdy ji naopak hájí. Její tři vlny kvantitativního uvolňování z let 2008 až 2014 nafoukly ceny akcií a daly zbohatnout lidem s kapitálovými příjmy, třeba ve formě dividend. Centrální banka věří, že když tito lidé – často už majetní, protože chudí akcie nevlastní – budou ještě majetnější, budou více investovat a zaměstnávat. A že tedy díky jejich zbohatnutí zbohatnou v duchu „trickle-down“ mechanismu i střední vrstvy a chudí.
Bohužel, sázka na podobnou kartu v podání centrálních bankéřů příliš nezafungovala. Naopak podpořila rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, čímž výrazně pomohla Trumpovi ke zvolení. Bohatí sice zbohatli, ale s penězi spekulují ve finanční sféře a příliš neinvestují ani nezaměstnávají. Politika Fedu tedy přispívá k polarizaci americké společnosti. Zároveň prohlubuje propast mezi sférou finanční a sférou reálnou. Proto trhy ani neodhadly náladu mezi takzvanými modrými límečky a musí se nyní léčit z šoku z Trumpova zvolení.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
