Vleklá nejistota, kdo bude americkým prezidentem v příštích čtyřech letech, představuje pro investory zlý scénář. Raději by hned věděli, na čem jsou. Soudy a přezkumy, jimiž v reakci na volební dění hrozí současný prezident Donald Trump, proto trhy zneklidňují. Na druhou stranu je těší, že se Spojenými státy nepřehnala „modrá vlna“. Pokud totiž povládne Joe Biden, nejspíše většinově republikánský Senát mu nedovolil plně přetavit politický program ve skutečnost.
Jistotu však trhy mít nemusí ještě dlouho. O tom, zda bude Senát opravdu většinově republikánský, se totiž může rozhodnout v krajním případě až 5. ledna 2021. Klíčové totiž budou senátní volby v Georgii. Trhy se nyní obávají, když vidí nynější mocný Bidenův „finiš“ v rámci sčítání hlasů, že demokratům mohou nakonec připadnout právě i dvě senátorská křesla. Vzhledem k tomu, že v případě senátní remízy by měla rozhodující slovo pravděpodobná viceprezidentka Kamala Harrisová, neboť dle Ústavy je viceprezident předsedou Senátu, stále nelze vyloučit těsnou senátní demokratickou většinu. A nelze tedy vyloučit ani demokratickou „modrou vlnu“. Demokraté by tedy ovládali jak Bílý dům, tak i Sněmovnu reprezentantů a Senát.
Včerejší matnější výkon amerických akcií – v porovnání s předchozími dny – odráží právě i opětovně zvýšenou nejistotu, zda na „modrou vlnu“ ještě opravdu nedojde. Z hlediska burz totiž nejde i nejlepší variantu. Upřednostňují Bidena v Bílém domě a stranicky rozdělený Kongres.
Například v oblasti americké energetiky by „modrá vlna“ citelně rozvlnila současnou situaci. Pokud by totiž demokraté vládli jak Bílému domu, tak plně Kongresu, prosadili by rozsáhlejší balík rozpočtových podpůrných opatření, což by vytvořilo tlak na oslabení dolaru, v němž se ropa obchoduje. Navíc by podnikli kroky k omezení americké břidličné produkce, což značí slabší nabídku ropy na světovém trhu, a tedy rovněž vzestup její ceny.
Obecně jsou demokraté naladěni mnohem výrazněji proti fosilním palivům. Biden slíbil prosadit obří balík environmentálních opatření za dva biliony dolarů, který ale znamená relativní zhoršení produkčních možností pro americké těžaře ropy a omezení jejich nabídky, případně přímý růst ceny ropy a ropných produktů.
To, že demokraté americkou politickou scénu neovládnou zcela, což je stále výrazně pravděpodobnější scénář než „modrá vlna“, znamená, že ropný trh udrží nynější status quo a bude se vyvíjet ruku v ruce se zotavováním ekonomiky po koronavirové krizi – trendově mírně růst. Tento poznatek vrací na trh s ropou část ztracené jistoty, takže cena ropy se drží v reakci na povolební situaci v USA poměrně vysoko. A to navzdory nejistotě a možné několikatýdenní soudní dohře a případným občanským nepokojům v USA.
To je jeden příklad za všechny, že pokud nedojde na „modrou vlnu“, volby dopadly pro trhy vlastně dobře, možná skoro nejlépe. Biden by v Bílém domě z hlediska trhů nenapáchal výraznější škodu, například ve fosilní energetice, jelikož by ho „usměrnil“ republikánský Senát. Zároveň by dal zapomenout na Trumpova konfrontační slova i činy na mezinárodní scéně. Obchodní válka USA s EU nebude, ale na vyostřeném postoji Washingtonu k Pekingu se v podstatě nic nezmění. Možná jen to, že tuto válku by Bílý dům nevedl přes Twitter jako za Trumpa, ale uhlazeněji a krapet předvídatelněji. I to se trhům líbí.
Největší obavou investorů bylo, že Trump prohraje a ze své porážky učiní delší agonii, bude resumé voleb napadat všemi možnými způsoby, což by alespoň přechodně podrývalo institucionální řád USA. Odejít by měl umět i Trump. Pak by ho historie nemusela odepsat tak, jak se zdá z některých novinových titulků. Rozhodně ne historie národohospodářská.
Například Wall Street čtyři léta s Trumpem nepochybně svědčila. Trump sám se na tom podílel ovšem jen zčásti, zejména daňovými škrty. Pozitivní roli vedle nich sehrálo také prostředí nízkých úrokových sazeb a boom technologických společností. Nutno však říci, že v nízkých úrocích má Trump prsty. Byl to on, kdo svého času provozoval politiku nátlaku na americkou centrální banku – opět zhusta i přes Twitter –, aby ze své základní úrokové sazby snižovala.
Ne že by Trump uspěl hned touto přímou cestou, přece jenom centrální banky vyspělého světa nade vše ctí svou nezávislost na politice; nemohou bez ní účinně provádět měnovou politiku. Jenže Trumpovy tweety vyvolávaly očekávání u burziánů a investorů, prostě na trzích, a tato očekávání už centrální banka do svých modelů pro stanovování úroku zahrnuje.
Ústřední ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, během Trumpova prezidentování celkově do voleb zhodnotil o 65 procent. Pro srovnání, ústřední index evropských akcií, STOXX 600, vynesl za stejnou dobu investorům celkově jen 14 procent. Pohled na vývoj akciových ukazatelů ovšem nenaznačuje, že by Trump uspěl ve svém nejdůležitějším střetu. V konfrontaci s Čínou.
Klíčový ukazatel čínských akcií, MSCI China, povyrostl během Trumpova prezidentování o stejných 65 procent jako zmíněný index Standard & Poor’s 500. To vypadá spíše na remízu. Čínským akciím pomohl boom jejích technologických titulů a také mohutná podpora ekonomiky v podání Pekingu, který jejím prostřednictvím tlumil nepříznivý dopad Trumpových cel. Obchodní válka dvou nejsilnějších světových ekonomik však rozhodně nekončí, jen ji nyní upozaďuje pandemie.
Trumpova léta v Bílém domě ovšem svědčila ruskému dluhu. Ruské dluhopisy denominované v dolarech zhodnotily během jeho působení v Bílém domě o velice solidních 33 procent. To je více než zhodnocení čítající bezmála 20 procent, které za stejnou dobu vykázaly americké nebo německé dluhopisy. Moskvě se tak nadstandardně snížily náklady na obsluhu dluhu. A to navzdory sankcím, které na ni Západ uvaluje, a navzdory prošetřování a spekulacím ohledně jejího vměšování se do amerického prezidentského klání před čtyřmi lety, z nějž jako vítěz vzešel Trump. Tak či tak, americké trhy budou na čtyři roky s Trumpem vzpomínat v dobrém. Pokud si to nyní nepokazí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
