Trumpově administrativě dochází trpělivost s Evropskou unií. Ve hře je opět poslední dobou tolikrát skloňovaný Boeing. A v hře je také další hojně zmiňované téma uplynulých měsíců: dodatečná cla. Vskutku, Trump hrozí Bruselu zavedením dodatečných cel na zboží dovážené z EU v ročním objemu zhruba 11 miliard dolarů (dodatečná cla mají být uvalena na rozličné zboží, od vrtulníků, přes motocykly, po sýr či víno). Američanům totiž vadí, že úhlavní rival Boeingu, společnost Airbus, má získávat výhodu v konkurenčním boji díky miliardám dolarů státních subvencí. Hrozbou nových cel chtějí EU přimět k tomu, aby praxi subvencování Airbusu opustila.
Trumpova nejnovější celní hrozba se však v mnohém odlišuje od hrozeb předchozích. Nelze ji úplně chápat jako „řinčení zbraněmi“ před zahájením obchodní války. Obchodní válka mezi Washingtonem a Bruselem sice nadále hrozí, a zvláště tíživě by zasáhla evropský autoprůmysl, avšak možná nová cla ve věci subvencí Airbusu jsou přece jenom poněkud o něčem jiném. Washington si na příslušné subvence stěžoval u Světové obchodní organizace poprvé už před čtrnácti lety, tedy za vlády prezidenta George Bushe mladšího.
Další rozdíl oproti jiným Trumpovým celním výhružkám spočívá v tom, že nyní americká administrativa deklaruje, že zmíněná cla ve výši 11 miliard dolarů zavede teprve nejdříve letos v létě, až k tomu dostane „zelenou“ od Světové obchodní organizace. Což je instituce, kterou Trump jindy s gustem kritizuje.
Americká administrativa tak svým krokem spíše zamýšlí „rozpohybovat“ Evropskou unii tak, aby obě strany co nejdříve mohly zahájit vyjednávání o clech na průmyslové zboží, včetně aut. Loni v létě se Trump dohodl s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na příměří ve věci cel, avšak zvláště poslední dobou si Trump několikrát postěžoval, že Brusel nepřistupuje k dalším nutným vyjednáváním příliš akceschopně.
Trump hrozbu novými cly vytahuje zrovna v době, kdy Boeing čelí poměrně závažným problémům kvůli fatálním pádům letadel 737 MAX 8. K jednomu došlo loni, k druhém letos. Ten vedl k uzemnění příslušných typů boeingů. Boeing navíc může čelit nákladům spojeným s odškodněním pozůstalých po obětech v souhrnné výši až jedné miliardy dolarů. Výsledkem je skutečnost, že akcie Boeingu letos výrazně zaostávají za akciemi Airbusu. Od začátku roku přidaly pouze zhruba šestnáct procent, kdežto akcie Airbusu zhodnotily o čtyřicet procent (viz graf níže).
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
