Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes zavádí novou, již déle avizovanou sadu cel na dovoz z Číny v celkovém ročním objemu 200 miliard dolarů. V příštím roce pak hodlá příslušnou sazbu deseti procent, jež je uplatněna jako vstupní od dneška, více než zdvojnásobit, a to na 25 procent. Od 1. ledna 2019 by tak sazbě 25 procent podléhal čínský dovoz do USA v celkovém objemu 250 miliard dolarů. To proto, že již nyní je sazbou 25 procent zatížen čínský dovoz do USA v objemu 50 miliard dolar. Trump přitom hrozí další, třetí sadou cel ve výši 267 miliard dolarů, při sazbě opět 25 procent. Tato cla pohrozil zavést, pokud Peking podnikne odvetné kroky, což se přesně děje. Peking dneškem zavádí odvetná cla na americký dovoz v ročním objemu 60 miliard dolarů, a to při sazbě pěti a deseti procent.
Čína v důsledku obchodní války v její současné fázi přijde až o 0,7 procentního bodu svého růstu, příští rok její ekonomika pravděpodobně zpomalí z letošních 6,6 na 6,2 procenta. V případě uvalení třetí sady cel by čínský růst zpomalil v důsledku obchodní války až o 1,7 procentního bodu. Stále akutnější hrozba plnohodnotné obchodní války a mdlá domácí poptávka pravděpodobně zesílí tlak na pokles renminbi. Slabá čínská měna pak může částečně kompenzovat dopad cel, jelikož čínskému vývozu vrátí část jeho ztracené konkurenceschopnosti. Od konce letošního března čínská měna oslabila o sedm procent, což při nynějším desetiprocentním nárůstu cel vytváří nikoli nepodstatný „polštář“. Další oslabování renminbi je přitom pravděpodobné. V příštích až dvanácti měsících budou jak čínská měna, tak tamní akciový trh i celá ekonomika zasaženy citelně bolestněji než dolar, americké akcie nebo americká ekonomika. Vyhlídka dalšího čínského zpomalení a současné další posílení dolaru dostane pod tlak měny rozvíjejících se trhů. Zbrzdí tak i současné posilování české koruny. Celkově je ale negativní reakce trhů na Trumpův krok zatím utlumená. Trhy s něčím takovým jednak do značné míry už počítaly a jednak se zatím hrozba obchodní války nepromítá až tak dramaticky do makroekonomické kondice nejen čínské, ale třeba i jiných asijských ekonomik (např. Japonska), jak se trhy obávaly.
Cla zaváděná nyní v objemu 200 miliard dolarů zasáhnou 5745 položek čínského dovozu do USA. Původně oznámený seznam produktů obsahoval více než šest tisíc položek. Ze seznamu byly staženy například chytré hodinky Apple. Na seznamu nyní jsou třeba potraviny jako banány, kokosové či pistáciové ořechy, ať už sušené nebo čerstvé. Dále různé chemické látky jako třeba anilin. Nechybí bavlněné houpací sítě, rybářské sítě nebo třeba koberce. Washington zatíží cly také čínské příbory, vakuové pumpy, větráky používané v počítačích k chlazení mikroprocesorů. Těžší život budou mít i čínští producenti eskalátorů nebo pohyblivých chodníků, televizních i digitálních kamer, antén, součástek výbavy traktorů nebo jízdních kol, dále výrobci stroboskopů nebo taxametrů či producenti bambusového a ratanového nábytku. Nová cla pocítí zvláště závažně i americké firmy jako Nike, Amazon, Walmart, Procter & Gamble a další, které jsou poměrně závislé na dovozu z Číny.
V loňském roce činil objem čínského dovozu do USA celkem 506 miliard dolarů. Pokud by byla zavedena i třetí sada cel, v objemu 267 miliard dolarů, bude cly zatížen čínský dovoz do USA v objemu 517 miliard dolarů. Byl by tedy zasažen prakticky veškerý čínský dovoz do USA. Čína naopak v roce 2017 dovezla z USA zboží v objemu 130 miliard dolarů. Dnešním zavedením odvetných cla na zboží v objemu 60 miliard dolarů zatíží dodatečnými, letos zavedenými cly dovoz z USA v celkovém ročním objemu 110 miliard dolarů.
Pro českou ekonomiku není další eskalace obchodní války mezi USA a Čínou dobrou zprávou. Jako malou otevřenou ekonomiku ji zasáhne zejména negativní sentiment, který se v důsledku střetu Washingtonu a Pekingu může ve světovém obchodě na celá léta rozhostit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
