Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
Světoví investoři se od Ameriky odvracejí nevídaným způsobem. Přesouvají své peníze do jiných světových končin. Existuje snad průkaznější indicie fatálního střízlivění z Trumpa? Odvracejí se od toho, co v uplynulých letech činilo Amerikou velkou, i když to Trump cupoval a sliboval mnohem, mnohem víc. Odvracejí se od akcií technologických obrů i od dolaru samotného.
Spojené státy se pod Trumpovým vedením zase odvracejí od globalizace samotné a relativně volného obchodu s ní spojeného, jako by chtěly opustit nejen západní vojenskou alianci, ale i světové trhy. Ale: co za to získávají? A tvrzení, že Trumpova kúra se blahodárně projeví až po nějakém čase, po prvotním náročném období zahájené léčby, léčby šokem, úplně neobstojí. Neboť třeba právě akcie nejsou ani tak o ziscích současných jako o těch budoucích. Vyjadřují sázku investorů na budoucnost. Na budoucnost již po kúře. Ta tedy nemusí být pro Ameriku nijak zářná.
Peníze mezinárodních investorů míří z Ameriky třeba do Německa. Od konce loňského roku akcie hlavního německého burzovního ukazatele DAX podávají o 56 procent lepší výkon než v souhrnu sedmička velkých amerických technologických firem – již tvoří Alphabet (matka Googlu), Amazon, Apple, Meta (matka Facebooku), Microsoft, Nvidia a Tesla. Kdokoli tedy v daném období spekuloval na pokles akcií této „velké sedmičky“ a takto získaný výnos vložil do akcií německého ukazatele DAX, dočkal se od přelomu roku zhodnocení svých prostředků o oněch 56 procent (viz graf níže).
Fiasko dosavadních Trumpových kroků stvrzuje také pravidelné měsíční šetření Bank of America, jedné z největších bank USA, spočívající v dotazování manažerů světově nejvýznamnějších investičních fondů. Investiční profesionálové nyní uvádějí v souhrnu největší odliv investic z amerických akcií za poslední zhruba čtvrtstoletí. Možná by to bylo i za mnohem delší dobu, pokud by již tehdy Bank of America svá šetření prováděla. Takzvané „chytré peníze“, tedy kapitál řízený právě investičními profesionály, míří v masivním rozsahu pryč z amerických akcií a do Evropy a do takzvaných rozvíjejících se trhů, zhusta asijských. Pokud tedy zatím Trump někoho dělá velkým, je to Evropa a Asie. Chtěl to tak?
Možnou obranou Trumpa může být ta, že jen urychluje hlubší změny, jež by tak jako tak nastaly. Dají se označit jako geopolitické tříštění či jako rozpad druhdy se pod taktovkou globalizace jednotícího světa do určitých bloků, v kontextu už plně hmatatelného nástupu multipolarity. Projevem tohoto tříštění jsou nejen přiblížené chmury obestírající americké akcie – jež z globalizujících se finančních trhů těžily jako žádné jiné –, ale také třeba dramatický propad přílivu přímých zahraničních investic do Číny. Ten aktuálně spadl na úroveň naposledy patrnou někdy v první polovině 90. let. Což byla doba, kdy vrcholná éra globalizace, hyperglobalizace, vlastně teprve začínala.
Éru hyperglobalizace, zdá se, nyní střídá éra sílícího nacionálního kapitalismu. Tak kdysi Vladimir Iljič Lenin označoval světový pořádek, v němž vlády jednotlivých zemí svými zásahy podněcují, ba vynucují domácí užití domácích zdrojů. S tím se pojí omezení přeshraničních kapitálových toků. Z něj sice masivně těžila třeba právě Čína, klíčový vítěz éry hyperglobalizace. Ale také velké americké korporace. Jejich akcie nyní tolik pláčou.
Je jen otázkou času, než bude pláč až tak usedavý, že bude Trumpa nutit k zásadní změně svého stávajícího kursu. A je další otázkou, zda tou dobou bude ještě možná…
Vojenskou záruku přitom ale Kyjevu ani tak neposkytne Americký prezident Donald Trump může slavit. Dotlačil Ukrajinu, kam chtěl. Američané tak... více
První měsíc roku 2025 nebývale přál burzám Visegrádské čtyřky a obecněji střední a východní Evropy. Vždy letos zatím globálně vůbec... více
Slovensko mění ruský plyn za americký. Jde o malou revoluci v tamním plynárenství Slovensko od příštího roku začne historicky vůbec poprvé... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
