„Vražda nikdy nezměnila historii světa,“ prohlásil Benjamin Disraeli po skonu Abrahama Lincolna. Přesto jsou atentáty – ať už úspěšné, či ne – vrcholných politických vůdců zpravodajskou stálicí (a hitem na YouTube). Historici pak za nočního bdění marně přemítají „co by, kdyby“. Co by se stalo, například, kdyby Adolf Hitler setrval roku 1939 v mnichovské pivnici o třináct minut déle – až do doby, kdy tam bouchla časovaná nálož. Jenže nesetrval, bylo špatné počasí, aeroplán zůstal v hangáru, a tak si musel pospíšit na vlak, jímž se protentokrát do Berlína vydal.
„Drobné elementy náhodnosti – dráha kulky, časování exploze, nepatrné změny v politikově rozvrhu – mohou ústit v zásadní změny na národní úrovni,“ uzavírají ekonomové Benjamin Jones a Benjamin Olken v loňské studii „Trefit, či minout?“, v níž přisuzují přemítáním dějepravců číselnou podobu.
Pro ekonomy jde přitom o pole neorané – atentáty z ekonomického hlediska se dosud zabývali jen Asaf a Noah Zussmanové, již předloni bádali nad vývojem na izraelských burzách v reakci na zavraždění palestinských politických nebo vojenských (teroristických) představitelů: zjistili, že izraelské akcie se vydávají nahoru, je-li zavražděn vrcholný palestinský vojenský činovník (trh to nahlíží jako efektivní v boji proti terorismu), kdežto zlevňují, stane-li se terčem vražedného ataku přední palestinský politik (což trh považuje za kontraproduktivní).
Jones s Olkenem zkoumají atentáty (a pokusy o ně) národních vůdců z let 1875 až 2004, celkem tedy 298 akcí (z čehož 59 úspěšných) – všímají si, že od roku 1950 je vykonáván atentát na státníka téměř každé dva roky ze tří. Shledávají, že zavraždění autokrata v průměru vede k podstatným změnám v politickém uspořádání dané země, přičemž úspěšný atentát na demokrata nikoli. S pravděpodobností o třináct procentních bodů vyšší dojde k přechodu k demokracii po dokonaném atentátu na autokrata než po jeho nezdařeném zavraždění. Atentát provedený za probíhající války zpravidla přiostří konflikt, dosahuje-li tento dosud poměrně mírné intenzity. Zato obvykle přispěje k rychlému ukončení konfliktu o vysoké intenzitě.
Zda atentáty mění „historii světa“, či ne, jak míní Disraeli, zůstává otázkou, čísla ale odhalují, že mění minimálně historii jednotlivých zemí.
Týden, 12.5.2008, aktualizováno
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
