Varování převážně německých ekonomů nebude mít na měnovou politiku ECB zásadnější vliv. ECB letos sazby nezvýší, naopak až do konce roku bude realizovat svůj rozsáhlý program odkupu aktiv, známý jako kvantitativní uvolňování. Přečtěte si tři důvody, proč ke zvyšování sazeb nedojde.
1. Jádrová inflace roste pomalu Obecná inflace v eurozóně se sice zvyšuje rychleji, než se čekalo, avšak jádrová inflace je stále pouze desetinu procentního bodu nad svojí úrovní z června 2014. Tehdy Evropská centrální banka (ECB) spustila první vlnu své nekonvenční stimulace a stala se první světově významnou centrální bankou, která snížila klíčovou úrokovou sazbu do záporu.
2. Stále se odkupují dluhopisy Na sklonku loňského roku Mario Draghi a spol. dost dlouho čekali, než oznámili svůj úmysl prodloužit program rozsáhlého odkupu aktiv minimálně do konce roku 2017. Část trhu měla toto jejich čekání dokonce za váhání. Ať je tomu jak chce, evidentně si svůj prosincový krok důkladně promysleli a jistě počítali – byť nikoli v nejzákladnějším scénáři – s variantou rychlejšího růstu cenové hladiny.
3. Nejbližší datum je až v roce 2017 Draghi při oznámení prodloužení programu odkupu aktiv signalizoval, že konec roku 2017 je spíše nejbližším možným datem jeho ukončení než nějakým tvrdým závazkem.
Na silnější euro je nutné zapomenout
Z toho všeho plyne, že ukončení nebo i částečné utlumení programu ECB před koncem letošního roku je stále dost nepravděpodobné. Navzdory zmíněným hlasům, které se ozývají právě zejména z Německa – jde také například o šéfa institutu Ifo Clemense Füsta –, volajících po ukončení programu odkupu aktiv už letos březnu, bude-li i nadále inflace nad očekávání růst. Německý hlas je v rámci diskusí nad měnovou politikou ECB tradičně disentní a trhy si už zvykly mu nepřikládat rozhodující váhu.
Navíc berme v potaz, že Draghi a spol. mohou také případně signalizovat, že jim jde nejen o dosažení inflačního cíle (těsně pod dvěma procenty), ale o jeho určité přestřelení. Tím se mohou elegantně vyhnout reputačnímu fiasku, kdy by při rychlejším vývoji inflace museli program odkup aktiv z důvodu dosažení cíle ukončit výrazně dříve než koncem roku 2017, právě v duchu výzev převážně německých ekonomů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
