Americká centrální banka dnes poprvé od roku 2008 mimořádně a nouzově snížila svoji základní úrokovou sazbu, a to hned o půl procentního bodu. Tržní úrokové sazby již nějakou dobu takovéto masivní snížení sazeb signalizovaly. Bez nich by hrozil další mohutný propad trhů. Trhy takto dostávají do žil „koňskou dávku“ finanční podpory, která by měla utišit nynější panické stavy způsobené dopady – nynějšími, ale zejména vyhlíženými – šíření koronavirové nákazy.
Lze očekávat růst cen akcií, pokles „indexu strachu“ VIX, stabilizaci v posledních dnech oslabující české koruny, či dokonce její mírné zpevnění či vzestup výnosu amerických dluhopisů.
Právě zejména masivní poptávka panikařících investorů po amerických dluhopisech srazila výnos těch dlouhodobých z nich – se splatností deset či třicet let – na dějinné minimum. Včera se nejprudčeji od roku 2008 propadl výnos amerického dvouletého dluhopisu. Investoři prostě v čase nejistoty Trumpově vládě půjčují ještě ochotněji než jindy, aby zaparkovali své peníze, o něž by jinak, kvůli širokému propadu akciových trhů, mohli přijít. Jelikož půjčují ochotněji, spokojí se s nižším úrokem, pročež tedy Trumpově administrativě historicky zlevňuje provoz Spojených států amerických.
Jenže tržní úrokové sazby, včetně těch dluhopisových, musí brát na zřetel také americká centrální banka (Fed). A svým dnešním krokem také vzala. Pokud se totiž tržní sazby znatelně propadají, dokonce na dějinná minima, přičemž Fed by své sazby nesnížil, vážně by hrozilo, že bude celou americkou ekonomiku měnověpoliticky škrtit. To by ještě zhoršilo útlum ekonomiky, americké i světové a zprostředkovaně i české, který kvůli dopadu šíření koronavirové nákazy nastává tak jako tak.
Není to tedy o tom, že by představitelé Fedu byli bláhoví a domnívali se, že nižší sazby rychleji přivedou na svět účinnou koronavirovou vakcínu, přimějí Číňany hned otevřít všechny své továrny nebo dají lidem vzpruhu, aby se navzdory nákaze v zástupech vydali do ulic na nákupy. Vlastně se ani nedá říci, že snížení sazeb by v současnosti znamenalo uvolnění měnových podmínek. Spíše jde o to, aby se zabránilo jejich přílišnému utažení. Utažení, jehož příčinou je zavření čínských továren či stupňující se strach z neznámého a z šíření nákazy v Evropě či Americe.
Tržní úrokové sazby zkrátka už několik dní signalizovaly, že takzvaná bezpečná úroková sazba, ta na amerických dluhopisech, půjde ještě níže, neboť výhledově sílí převis úspor nad investicemi, o něž nebude kvůli koronaviru při stávajících sazbách Fedu zájem. Fed se tedy tlaku poddal. Nic jiného mu ani příliš nezbývalo, Snad jedině, že by se podařilo před noc najít vakcínu na koronavirovou nákazu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
