Pop-ekonomie
Kdo se bojí legalizace marihuany?
Třeba pivovary. „Tráva“ a pivo totiž vytvářejí specifický pár – ekonomové je označují za takzvané substituty. V takovém páru platí, že růst ceny prvního druhu zboží zvyšuje poptávku po zboží druhém (které to první substituuje čili je mu svými vlastnostmi tak blízko, že jej do značné míry supluje). Když tedy zákonodárci tak či onak kriminalizují marihuanu, zvyšují tím náklady (nikoli nutně jen finanční, ale i ty reputační či právní) spjaté s její produkcí a distribucí, a tedy i její cenu. Mnozí lidé, kteří by si za jiných okolností třeba rádi „zahulili“, tak raději sáhnou po pěnivém nápoji.
Loňská studie týmu kolem ekonoma Daniela Reese z Coloradské univerzity prokazuje, že legalizace marihuany z léčebných důvodů, k níž dosud došlo v 16 státech USA, vede k poklesu spotřeby alkoholu až o 25 procent. Studie Beer Institute pak shledává, že legalizace způsobila pokles spotřeby piva „na hlavu“ o 5,3 procenta. Benevolentnější postoj státních orgánů k „trávě“ tudíž ústí v „prudké snížení fatálních dopravních nehod souvisejících s předchozí konzumací alkoholu“, píší Rees a spol.
Lidé, kteří jsou náchylní k psychickým onemocněním typu deprese či bipolární poruchy a jimž tedy lékař předepíše „zelený prozac“, jak se marihuaně též přezdívá, nemají již takovou potřebu zahánět své duševní tísně alkoholem.
To způsobuje nejen pokles dopravních nehod, ale i snížení míry sebevražednosti.
Ve své jiné, letošní studii dospívá Rees s kolegy k závěru, že legalizace lehké drogy z léčebných důvodů způsobuje pětiprocentní pokles míry sebevražednosti, přičemž ve skupinách mužů mezi 20. a 29. rokem života, respektive 30. a 39. je tento pokles ještě citelnější, když čítá 11 resp. 9 procent. Je to totiž právě alkohol, jenž má ve zvýšené míře na svědomí nejen autonehody, ale i to, že si lidé – zpravidla stižení nějakým psychickým onemocněním – sahají na život.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.