Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Oliver Hart a Bengt Holmström získali toto významné ocenění za teorii kontraktu. Ta zkoumá způsoby, jimiž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy oba pánové dokazují, že vliv jejich teorií lze využít v praxi. Na rádiu Zet vysvětlil, jak tato teorie může fungovat.
Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Oliveru Hartovi a Bengtu Holmströmovi
I Kovanda přiznává, že někdy je praktické využití oceněných ekonomických objevů schováno pod velkou vrstvu teoretizování. „U těch letošních oceněných ale lze jasně demonstrovat vliv jejich teorií na praktický chod věcí,“ informoval Kovanda, který přiblížil Hartovu a Holmströmovu teorii na příkladu společnosti ČEZ, jak vypisovala opční kontrakty.
„Týká se to let 2001 až 2006, které závisely čistě na vývoji cen akcií v té době. To znamená, když například mezi lety 2004 až 2008 vzrostly tyto akcie ze 175 korun za kus na nějakých 1400 korun, tak tehdejší vedení a zejména šéf ČEZu Martin Roman si přišli na velké finanční prostředky,“ řekl Kovanda. Roman tehdy mohl inkasovat částku kolem 177 milionů korun, kdyby opční program využil v plném rozsahu a obratem akcie prodal.
„Pokud by ale byla opční smlouva psána podle toho, co hlásá letošní laureát Nobelovy ceny Bengt Holmström, tak by se neodvíjela pouze od vývoje akcií, protože do toho promlouvají i jiné faktory, které Martin Roman a vůbec vedení ČEZu nemělo ve své moci například raketový růst Číny,“ pokračoval Kovanda.
Podle Holmströma by tedy smlouvy měly být psány, tak aby odměňování záviselo čistě na tom, co manažeři mají ve své moci. Tehdy se pak jasně pozná, zda byly jejich kroky správné nebo ne. V takovém případě by vedení ČEZu mohlo podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen pomocí nového objevu porovnat akcie ČEZu ve srovnání se svými konkurenty nebo podobnými firmami.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
