Stále populárnější akce „Suchej únor“ představuje stále větší problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety.
Kvůli existenci akce, při níž se Češi na celý druhý měsíc roku (a někteří i na déle) vzdávají konzumace alkoholických nápojů, přicházejí totiž prodejci alkoholu o stále méně zanedbatelnou část svých tržeb. Letos lze jejich ztrátu způsobenou akcí „Suchej únor“ vyčíslit na zhruba půl miliardy korun.
Podle organizátorů „Sucháče“ se do akce v uplynulých letech zapojila zhruba desetina dospělé populace v ČR, v přepočtu na 700 tisíc lidí. Letos se hodlá zapojit dokonce až pětina, ukazují průzkumy.
Ze zprávy Alkofakta 2020, kterou sestavili organizátoři akce „Suchej únor“ a Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví, vyplývá, že přibližně 90 procentům účastníků akce se podaří její cíl naplnit. Takovou úspěšnost potvrzují za osm dosavadních ročníků i sami organizátoři kampaně.
Pokud vyjdeme z konzervativnějšího předpokladu účasti desetiny populace, tak to znamená, že zhruba 630 tisíc lidí si alkohol opravdu zcela odpustí. Ač by jej – nebýt akce „Suchej únor“ – jinak tito lidé konzumovali (a kupovali).
Za alkoholické nápoje lidé v obchodech v Česku podle nejnovějších dat Eurostatu – za rok 2021 – utratili 99,7 miliardy korun ročně. Loni to odhadem bylo poprvé v historii přes 100 miliard korun, přibližně 105 miliard korun. To je přibližně 12 tisíc korun v přepočtu na dospělou osobu. Měsíčně jde tedy o přibližně 1000 korun na osobu.
Akce „Suchej únor“ se ovšem budou účastnit spíše ti konzumenti alkoholu, kterým relativně více záleží na životosprávě, pročež i jejich konzumace alkoholu je i bez akce „Suchej únor“ podprůměrná. Jejich měsíční výdaje za alkohol činí průměrně zhruba 800 korun, nikoli 1000 korun.
Pokud tito lidé dodrží „Suchej únor“ jako v minulých letech i letos, připraví prodejce alkoholu po celé ČR během právě začínajícího letošního února o mírně přes 500 milionů korun. To plyne z toho, že 630 tisíc účastníků „Sucháče“, kteří akci úspěšně zvládnou, si tím pádem „odpustí“ výdaje za alkohol v průměru 800 korun, tedy dohromady za 504 milionů korun. Ve skutečnosti tato suma skutečnou ztrátu od prodejce alkoholu o něco podhodnocuje, neboť výdaje za alkohol rok od roku rostou, i kvůli inflaci. Ta například loni činila v případě alkoholických nápojů 3,2 procenta. Navíc rok od roku roste popularita akce Suchej únor, takže letos jsou nejen vyšší ceny alkoholu – tedy potenciálně vyšší ztráty pro prodejce, i pokud by kvůli „Sucháči“ neprodali přesně ten samý objem alkoholu jako loni –, tak i vyšší počet účastníků akce. Lze tedy počítat se ztrátami pro prodejce čítajícími více než půl miliardy korun.
Navíc, u deseti procent účastníků akce, kteří se do ní rozhodli zapojit, ale nakonec její cíl nenaplnili, lze na základě údajů z minulých ročníků předpokládat nulovou spotřebu alkoholu alespoň po část letošního února. Pokud tito lidé utratili v průměru za alkohol zhruba poloviční částku, než jakou by utratili nebýt jejich (byť nakonec ne zcela úspěšného) zapojení se do akce „Suchej únor“, jedná se o dalších zhruba 34 milionů korun ztráty pro prodejce alkoholu.
Podle zmíněné zprávy Alkofakta 2020 však část účastníků akce drží „Suchej únor“ i během března, dubna či května. Ještě v květnu se alkoholu nedotkne dvanáct procent účastníků akce, což odpovídá 84 tisícům osob. Ještě více lidí zřejmě logicky vydrží alkohol nekonzumovat v březnu a dubnu. Takže tito lidé v souhrnu připraví prodejce alkoholu počínaje březnem až do konce letošního roku v souhrnu o dalších zhruba 200 milionů korun.
Sečteno, podtrženo, „Suchej únor“ letos prodejce alkoholu připraví o bezmála 750 milionů korun.
Se ztrátou musí počítat také stát, třeba proto, že vybere méně na spotřební dani z lihovin, piva či některých vín.
Radovat se z akce „Suchej únor“ zato ale mohou třeba prodejci stále populárnějších domácích limonád a dalších nealkoholických nápojů. Těm tržby naopak díky ní rostou, neboť část konzumentů si místo alkoholického nápoje koupí právě nějaké „nealko“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
