Rozhovor s Oldřichem Dědkem, členem bankovní rady ČNB, a Lukášem Kovandou o aktuálních ekonomických tématech vedl Emil Brož, ředitel společnosti FINFOCUS.
Je v současné době namístě strach z ekonomické krize, která by zasáhla celý svět? Jak oba řečníci vidí situace ve světě? „Čeká nás podle mého názoru poměrně dramatický rok 2019,“ konstatuje Lukáš Kovanda a rovnou dodává, že je třeba zapomenout na klidné vody roku 2017. Tehdy to byl výjimečný rok, extrémní klid na trzích, kdy vydělávala celá řada aktiv – včetně kryptoměn. „Tato doba se jen tak nevrátí. Teď si trhy navykají na normál, kdy úrokové sazby v USA nejenže nejsou na nule, ale navíc pomalu stoupají. Další otřes může nastat, až úrokové sazby začne navyšovat evropská centrální banka.“
„Americké fundamenty jsou celkem solidní, čeká nás možná zpomalení, ale určitě ne krize,“ je přesvědčený centrální bankéř Oldřich Dědek. „Rizika přesto narůstají – v Evropě, v Americe i v Číně. Jsou to rozbušky, které pokud by vybuchly současně, mohly by zkomplikovat budoucí vývoj. Zatím se předpokládá, že negativní scénář jako byl před deseti lety, nám aktuálně nehrozí.“
Není tajemstvím, že nejistotou na kapitálových trzích trpí akcie rozvíjejících se trhů. „Pokud by nastalo pomalejší posilování dolaru nebo by dolar dokonce přestal posilovat a vytratil se silný tlak na jeho posilování, který charakterizoval rok 2018, může to znamenat určité uvolnění pro rozvíjející se trhy,“ souhlasí L. Kovanda. „Existuje ale mnoho otazníků. Pokud dojde k další eskalaci v obchodní válce mezi USA a Čínou, bude zasažena kromě čínské ekonomiky také celá řada rozvíjejících se ekonomik a takzvaných komoditních trhů jako je Austrálie, Kanada nebo jihoamerické země. Ty jsou totiž na čínské ekonomice závislé.“
Na další riziko upozorňuje O. Dědek: „Čína stojí před plnou liberalizací kapitálových toků. Bankovní sektor v Číně – to je velké množství špatných úvěrů a velké množství státních firem, které si půjčují od polostátních bank. Ekonomika, která se plně otevře na kapitálový trh, většinou prochází nejprve krizí finančního sektoru – a je to i příklad České republiky. Toto má Čína teprve před sebou. Záleží na ní, jak se s tím vypořádá.“
„Nesouhlasím s opatřeními ČNB, která zpřísnila podmínky na hypotečním trhu – přišla příliš brzy a byla zbytečně přísná, protože česká bankovní soustava je v úvěrové činnosti velice obezřetná a byla obezřetná i před krizí v roce 2009, kdy činil podíl problémových hypotečních úvěrů asi 1,3 % (v současné době je ve výši 1,2 %). V době krize centrální banka nerealizovala žádné regulace a i když počet nesplácených hypoték narostl, nedošlo k žádnému ekonomickému otřesu. Banky tehdy nepotřebovaly být kříšeny ani haléřem z veřejných peněz.“
A co si Lukáš Kovanda myslí o růstu úrokových sazeb ze strany ČNB v posledním roce? „Zvyšování sazeb je opravdu velice rychlé, podobně zběsilé tempo zvyšování sazeb nastalo v první polovině roku 1996 a tehdy ekonomika procházela transformací, což byla úplně jiná doba. Tato vehemence souvisí s tím, že dnes máme velký objem devizových rezerv, po přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších na světě. Naproti tomu je tady velké množství přebytečné korunové likvidity – zjednodušeně řečeno, peněz v mezibankovním sytému je příliš. Velké procento českých vládních dluhopisů, korunových aktiv, drží zahraniční subjekty, a to všechno vede k tomu, že měnová politika naší centrální banky otupěla a není tak efektivní a účinná. Když nyní sledujeme zvyšování úrokových sazeb, stačí si povšimnout, že se prakticky vůbec nepropisuje například do posilování koruny. Během intervenčního režimu bylo „vytvořeno“ velké množství korun, přes 2 000 miliard a tyto peníze nešly do běžného oběhu, tedy nezpůsobili inflaci, ale zůstaly v mezibankovním systému. Proto je o koruny ze strany devizových obchodníků menší zájem – ti vědí, že na pokrytí zahraničního obchodu budeme přebytek spotřebovávat dalších pět, šest let, a necítí silnou poptávku po koruně. Ti, kteří ji chtěli mít, ji mají, a proto nepozorujeme zásadnější zhodnocování naší měny. Navíc pokračuje výprodej na rozvíjejících se trzích a ten umocňuje slabý tlak na posilování české měny.“
Oldřich Dědek poznamenal, že devizové intervence byly zavedeny v době velmi hluboké hospodářské krize a byly nestandardním opatřením ČNB na pomoc české ekonomice. „Jiné centrální banky se také uchylovaly k nestandardním opatřením měnové politiky, a to všechny – FED, ECB i britská centrální banka. Samozřejmě mělo to své náklady. Překvapuje mě, že odpůrci eura byli jedněmi z největších kritiků devizových intervencí. Spíš bych čekal, že budou argumentovat: když máme naši národní měnu, tak proč ji v těžkých chvílích nepoužít.“
Jedním z dalších témat diskuse byly kryptoměny. Není žádným tajemstvím, že Lukáš Kovanda je jejich zastáncem, který se zapálením mluví o jejich budoucnosti, přestože je k některým aspektům spojeným s kryptoměnami poměrně kritický. Přeceňovanou vidí zejména technologie blockchainu. Velký smysl má podle něj společně s bitcoinem, který dal blockchainu vzniknout. Představa, že tento databázový systém, poměrně drahý a neefektivní, může revolučně proměnit chod úřadů, bank a dalších firem a institucí, je podle Kovandy naprostá utopie.
„V oblasti kryptoměn jsme tam, kde jsme byli v oblasti vzdušné přepravy před sto a více lety – máme za sebou spoustu nehod, pádů a ještě si pády prožijeme. Katastrofa vzducholodi Hindenburg, to byla slepá ulička vzdušné přepravy, která nás ale ve své podstatě přesměrovala na leteckou přepravu. Ta je extrémně bezpečná a jedná se o efektivní způsob přepravy. A za spoustu let bude takto efektivní i systém kryptoměn. Otevře se cesta k efektivnímu způsobu platebního styku bez bank a možná i bez centrálních bank. Dnes je to vložení peněz do rulety, do které málokdo vidí. Ale zároveň jednoho dne – za mnoho let – z toho bude podle mého soudu něco velice prospěšného a užitečného.“
Názor centrálního bankéře je předvídatelný: „Centrální komunita by se ráda odpoutala od názvu kryptoměny a raději používala termín kryptoaktiva, protože měna je definována určitými vlastnostmi. Jednou z nich je i relativní stabilita a uchovatel hodnoty. Když se podíváme na dramatický vývoj bitcoinu, na ten obrovský růst i obrovský pád – kdo by si chtěl šetřit na důchod investicemi do bitcoinu? Je to neregulované aktivum, které souvisí s boomem počítačových technologií. Myslíme si, že pro nejbližší budoucnost určitě nehrozí myšlenka, že kryptoměny vystrnadí klasické měny, které obhospodařují centrální banky.“
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
