Tak peníze prý kupují štěstí – ale musíte je utratit na někoho jiného. Dospěl k tomu tým badatelů z Harvard Business School a z Univerzity v Britské Kolumbii. Uvádějí, že stačí věnovat pouhých pět dolarů (necelých 83 korun) na potřeby jiné osoby a celý den si pak můžete vychutnávat blažené pocity štěstí a spokojenosti.
„Experimenty badatelů na vzorku 630 Američanů ukázaly, že tito jsou měřitelně spokojenější, utratí-li peníze na potřeby druhých – dokonce i tehdy, domnívali-li se, že útrata na sebe je učiní šťastnějšími,“ píše dnes agentura Reuters.
Nalézt tajemný šém, jenž v mysli na zavolání spustí pochody ústící v blaženost a radost, aniž byste si lokli šňapsu, sjeli lajnu či se ráchali ve snových iluzích, je pořádnou motivací pro leckterého vědce. Že by bylo řešení tak prostinké?
Už studie z roku 2001 ukazuje, jak zrádné je spoléhat se při experimentech s lidmi, že „pokusní králíci“ objektivně a nevychýleně obnaží své nitro, že správně zjeví subjektivní dojmy a pocity. A že jsou skutečně „měřitelně spokojenější“.
A navíc, lze počítat s tím, že i investice do druhých se alespoň v jisté míře řídí zákonem klesajících výnosů z rozsahu, tedy, že čím pravidelněji dáváte druhým tutéž sumu (neb dávat stále více a více vás dříve či později zruinuje), tím menší je váš výnos (užitek, spokojenost) z každého dalšího obdarování bližního, i pokud byl zpočátku (třeba při tom experimentu) opravdu závratný.
Je-li snad přesto drobný každodenní altruismus oním šémem, lehne popelem nejméně jedna filozofická doktrína.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
