Stavební produkce v srpnu vykázala svůj druhý letošní meziroční propad. První nastal hned v lednu. V srpnu jako v lednu stál za propadem z části efekt navýšené základny meziročního srovnání. Ta byla loni v lednu navýšena nadprůměrně teplou zimou, který umožnila poměrně intenzivně stavět i v době, kdy to jinak kvůli klimatickým podmínkám není v takové míře možné.
Loni v srpnu pak základnu navyšoval loňský celkový boom stavebnictví. Ten způsobil, že stavebnictví relativně záhy narazilo na své limity. Právě s tím se není vypořádává, což také z části vysvětluje zmíněný srpnový propad.
Například počet zahájených bytů je letos za období od ledna do srpna nejvyšší od roku 2009, když dosahuje hodnoty takřka 25 500. Kapacity stavebních firem jsou tím však do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka stavebnictví není připraveno.
Nedostává se mu například vhodné pracovní síly, kterou mu ve velkém „odčerpal“ průmysl. Nyní však dochází k postupnému nárůstu počtu zaměstnanců ve stavebnictví, takže se zdá, že stavebnictví přece jenom zpomalujícímu průmyslu „přetahuje“ pracovníky, které lze využít v obou segmentech, například manuálně pracující dělníky. V průmyslu totiž, na rozdíl od stavebnictví, dochází po celý letošní rok k setrvalému meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců, který se navíc postupem roku dále prohlubuje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
