Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v březnu jen mírně. V očištěném vyjádření stavební produkce klesla meziročně o 2,3 procenta, což je údaj plně srovnatelný, nebo dokonce převyšující slabšími měsíce loňského roku.
Loňská březnová základna meziročního srovnání je navíc poměrně vysoká, neboť v březnu 2019 vykázalo stavebnictví v očištěném vyjádření svůj vůbec nejrapidnější loňský meziroční nárůst v měsíčním sledování. Stouplo tehdy o 11,6 procenta.
Ztráta dynamiky se letos v březnu týkala jen pozemního stavitelství. Naopak stavitelství inženýrské podalo velice solidní výkon i na poměry loňského roku, ještě zcela nezatíženého ekonomickým propadem v důsledku koronaviru. Jen ve dvou loňských měsících – březnu a dubnu – zaznamenalo inženýrské stavitelství silnější meziroční výkon než letos v březnu.
V dalších měsících letošního roku se situace ve stavebnictví zhorší. Problémem je zejména odliv zahraničních pracovníků a také obecná tíživost současné situace a ztráta odhodlání zejména soukromého sektoru k investicím, která dolehne hlavně na menší stavební firmy. Za celý letošní rok se ale stavebnictví propadne méně než průmysl, a to o osm procent. .
Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl. Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu.
Poměrně krátký nadcházející útlum ekonomiky, ba i její krátkodechá, byť hluboká recese, tak stavebnictví poškodí méně než průmysl. Podnikatelům ve stavebnictví či developerům koronavirus „usnadní život“ v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců.
To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají. Stavebnictví může opravdu být tlumičem důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na zahraničním obchodu, což by mělo mu umožnit relativně obstát i tehdy, pokud koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
