Červnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 195,2 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních šesti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A hůře nehospodařila ani v žádném z jakýchkoli jiných období toho či onoho roku v celé historii od roku 1993.
A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes. Pokud se vezmou v potaz všechna měsíční plnění státního rozpočtu za období od vzniku republiky v roce 1993, tedy nejen plnění červnová, je výsledek za letošní červen absolutně nejhorší v historii. Nynější schodek je totiž vyšší než ten dosavadní rekordní, z prosince krizového roku 2009, kdy se v českých veřejných financích nejtíživěji projevily důsledky světové finanční krize. Tehdy schodek činil 192,4 miliardy korun.
Letošní červnový rekordně hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Míra nezaměstnanosti v ČR je stále suverénně nejnižší v rámci EU. S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu druhé půle letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti. I s přihlédnutím k červnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun.
Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v červnovém plnění rozpočtu navíc odráží pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard červnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného.
Varovné je také to, pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná, a to navzdory rekordnímu schodku. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které tento týden v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka. Zatímco při posledním zveřejnění dat, těch k 12. červnu, bylo v rámci v současnosti stěžejního záchranného programu COVID III schváleno padesát žádostí v objemu přes 143 milionů korun, ke dni 19. červnu je to podle dnes zveřejněných dat ČNB už 122 žádostí v objemu přes 433 milionů korun. Zatímco k 12. červnu bylo čerpáno reálně sedmnáct milionů korun, ke dni 19. června bylo reálně čerpáno necelých 183 milionů.
To je však stále pouze zlomek, ani ne 0,04 procenta, z takřka pětisetmiliardové pomoci, které by se podnikové sféře mohlo v rámci program COVID III dle nastavených parametrů maximálně dostat.
K 19. červnu se sešly žádosti podniků o podporu v objemu necelých 13,3 miliardy korun. Největší objem žádostí připadá na firmy a podniky ze zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší počet žádostí pak vykazuje segment maloobchodu a velkoobchodu.
S cílem zajistit dostatečnou likviditu reálné ekonomiky, nezbytnou pro zachování a obnovu ekonomické aktivity podniků a podnikatelů, byly postupně vytvořeny programy státní úvěrové podpory. Ty jsou založeny na dílčím ručení státu za bankovní úvěry subjektům, které byly omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření. Jedná se o zejména programy COVID II, COVID III, COVID Praha a COVID EGAP).
Pomoc firmám je stále o řád níže než pravděpodobný letošní celoroční schodek.
Česká republika v rámci programu COVID III poskytuje státní záruku v rozsahu nejvýše 150 miliard korun na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých komerčními bankami. Maximální výše jednotlivého úvěru je 50 milionů korun.
Podmínkou poskytnutí záruky je určení úvěru na provozní financování a prokázání, že jde o žadatele s maximálně 500 zaměstnanci.
V případě malých a středních firem, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců, je ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru, tedy podíl úvěrující banky na riziku je minimálně 10 procent. Současně je plnění ze záruky v jednotlivém případě omezeno částkou 45 milionů korun. U podnikatelů zaměstnávajících 250 až 500 zaměstnanců je ručení poskytováno v maximálním rozsahu 80 procent poskytnutého úvěru, tedy je plnění ze záruky omezeno částkou 40 milionů korun.
K zajištění řádného řízení rizik ze strany bank je plnění ČMZRB limitováno ve vztahu ke každé konkrétní bance do výše 30 procent celkového úvěrového portfolia – jedná se o takzvanou portfoliovou záruku. Objem státní záruky 150 miliard korun díky tomu umožní obsloužit až 495 miliard korun prostředků potřebných pro jednotlivé segmenty české ekonomiky.
Dosavadní pomoc státu firmám je stále o řád níže než schodek předpokládaný pro celý letošní rok ve výši 500 miliard korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
