Státní rozpočet skončil k konci září ve schodku bezmála 21 miliard korun. Jedná se o nejvýraznější zářijový schodek od roku 2014. Loni státní rozpočet ke konci září hospodařil s přebytkem zhruba 16,8 miliardy korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.
Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje 18 miliard korun, a činí tak takřka 30 procent. Po očištění o vliv evropských peněz je letošní zářijový schodek o přibližně čtrnáct miliard korun hlubší než podobně očištěný výsledek za prvních devět měsíců loňského roku.
Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 7,1 procenta více než loni, což odpovídá zhruba 66 miliardám korun. Jedná se o zlepšení oproti plnění z konce srpna, kdy meziroční navýšení příjmu rozpočtu z daní a odvodů činilo 6,3 procenta. Je ovšem stále patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů. Navýšení rozpočtových výdajů je za prvních devět měsíců roku meziročně bezmála dvanáctiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením jen o zhruba devět procent. Navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do září vybrala na této dani meziročně pouze o necelých pět procent více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala.
V druhé polovině je roku je třeba „tradičně“ počítat s dalším zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku 40 miliard.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
