Předsedkyně vládní strany TOP 09 Markéta Adamová Pekarová volá po prodeji státního pivovaru Budvar. Předsednictvo strany včera schválilo usnesení, v němž navrhovaný krok dává do souvislosti s konsolidací veřejných financí. Je však třeba hned uvést, že prodej Budvaru nemůže jakkoli zásadněji přispět k ozdravení veřejných financí ČR. To proto, že příjem z prodeje pivovaru by byl příjmem jednorázovým. Stěžejním problémem českých veřejných financí přitom je každoročně vznikající nesoulad mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, který odpovídá zhruba 220 miliardám korun. Jde o takzvaný strukturální, opakovaně, každoročně vznikající schodek. Příjmy z prodeje Budvaru by se přitom do příjmů rozpočtu započítaly nutně jen v jednom jediném roce.
Cena Budvaru odpovídá 40 až 60 miliardám korun. Tento odhad vychází ze starších odhadů, těch s koncem prvního desetiletí toto tisíciletí. Tehdy list Wall Street Journal vyčíslil hodnotu Budvaru na zhruba dvě miliardy dolarů. To v dnešních cenách, kvůli inflačnímu znehodnocení dolaru, odpovídá v přepočtu do korun dle aktuálního kursu více než 60 miliardám korun. Tuzemská makléřská firma Cyrrus odhadla ve zhruba stejné době jako list Wall Street Journal hodnotu Budvaru na přibližně 26 miliard korun. Z toho ovšem zhruba dvacet miliard činily ochranné známky firmy. Kvůli inflačnímu znehodnocení koruny dnes částka 26 miliard odpovídá zhruba 35 miliardám korun. Pivovaru se od doby, kdy oba odhady vznikly, ekonomicky daří a dále se rozvíjí, takže jeho hodnota z tohoto titulu narůstá nejen o inflaci.
Zisk Budvaru se pohybuje v řádu stovek milionů korun ročně. Před pandemií tak byl pivovar schopen odvádět do státního rozpočtu svůj zisk v objemu i půl miliardy korun ročně. O převedení právě takové sumy do státního rozpočtu se rozhodlo například v roce 2018. Třeba o rok dříve, roce 2017, ale pivovar do rozpočtu neodváděl nic, a to z důvodu poměrně vysokých investic, které tehdy uskutečňoval.
Pokud by tedy stát dokázal prodat Budvar třeba za 50 miliard korun, pokryje tím současnou hodnotu příjmů za státního rozpočtu ze zisku tohoto pivovaru za období minimálně dalších sta let. Prodej by v takovém případě tedy jednoznačně dával ekonomický smysl, byť jej stále nelze zdůvodňovat snahou o konsolidaci veřejných financí. Ke konsolidaci veřejných financí by ani tak totiž nevedl.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
