Hostem pořadu Byznys na Rádiu Z byl hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Prvním z témat rozhovoru s moderátorkou Romanou Navarovou byl Bitcoin, který v pondělí dosáhl nového cenového rekordu. „Je to dáno tím, že vstoupí na burzu jiná burza, ta kryptoměnová, s jejímiž akciemi se zde bude obchodovat. Jde o symbolické sblížení kryptoměnového světa se světem zavedených financí. Opět tak dochází k částečné legitimizaci Bitcoinu a růstu jeho popularity,“ vysvětluje Kovanda. Dalším tématem bylo rozšíření státem zaručených úvěrů na investice pro firmy. K tomu se Kovanda vyjádřil skepticky. Podle něj by se stát měl z ekonomiky spíše stahovat a firmy připravovat na to, že jeho pomocná ruka tu pro ně nebude navždy. „S každou další pomocí totiž stoupá zadlužení státu, které je už nyní enormní,“ říká Kovanda. Dalšími tématy bylo tempo růstu mezd i finanční náklady rodičů na návrat dětí do škol.
Přepis rozhovoru:
Business na rádiu s Romanou Navarovou
Posloucháte vysílání Rádia Z a teď už je na řadě je pravidelný byznysový magazín dnes s hlavním ekonomem Trinity Bank a zároveň také členem Národní ekonomické rady vlády Lukášem Kovandou. Dobrý den. Tak máme tady při začátku týdne hned nový cenový rekord. Týká se Bitcoinu, který včera v pondělí vyšel na neuvěřitelných 1,340,000 Kč. Jak je to možné?
Ano, vskutku Bitcoin je opět na rekordu novém cenovém a je to dáno tím, že ve středu, to znamená zítra, už přichází na burzu také bitcoinová burza, kryptoměnová burza. A s jejími akciemi se začne obchodovat na té klasické tradiční burze NASDAQ. A je to vlastně takové symbolické sblížení toho světa kryptoměnového bitcoinového s tím světem zavedených financí. Takže opravdu, je to poprvé, co takto významná kryptoměnová společnost, společnost provozující kryptoměnou burzu, se dostává na burzu tradiční – tedy společnost, která zajišťuje například to, když si člověk chce směnit bitcoiny za dolary. Tak nyní se tedy s jejími akciemi bude obchodovat na těch zavedených burzách nebo na té zavedené burze NASDAQ a to znamená to, že opět dochází k částečné legitimizaci Bitcoinu a také je to další růst jeho popularity, který se za tímto krokem nepochybně ukrývá. A bude se zase o tom více hovořit a dále tak se mnozí lidé osmělí k tomu, aby do Bitcoinu či jiné kryptoměny investovali, což samozřejmě nyní vnímají investoři. A proto zájem o Bitcoin stoupá a proto právě pozorujeme v těchto dnech jeho cenový růst k novému rekordu, a to nejen tedy v dolarech, ale také v korunách. Takže v korunách stojí už hodně přes 1,300,000 Kč.
Myslíte, že té burze a na burze se bude Coinbase dařit?
To je samozřejmě velká otázka. Jsou velká rozpětí v odhadech toho, na kolik vlastně ten vstup na burzu ocení společnost coinbase nebo konkrétně Baseglobal, která provozuje tu burzu Coinbase. Dá se očekávat, že to budou určitě velké miliardy. Někdy ty odhady jsou až vlastně do stovek miliard té tržní hodnoty, kterou by mohla ta společnost provozující tu kryptoměnou burzu mít, ale existují také odhady výrazně nižší, které nepočítají se stovkami, ale spíše z desítky miliard korun. Takže si musíme počkat na to, jak to dopadne. Bude to zajímavé v tom, že vstup na burzu se v případě této společnosti bude konat prostřednictvím spíše netradičního postupu, a to je takzvané přímé zalistování. To znamená, nepodílí se na vstupu na burzu žádná upisovatelská banka investiční, je to tedy čistě na tom, jakou cenu objeví takzvaně trh pro akcie Coinbase. A bude je objevovat na základě tržních principů nabídky a poptávky. Takže uvidíme, jak se trochu jsme se že vidí tu cenu Coinbase. Bude to také významné vodítko pro to, zda třeba není celý ten segment kryptoměn nadhodnocen, protože jestliže by se ukázalo že tedy měli příliš velké oči všichni ti, kteří věštili velkou cenu právě společnosti Coinbase, tak to může vyvolat je určitou psychologickou vlnu, že se ti lidé řeknou, že prostě ani ten Bitcoin vlastně nebo jiné kryptoměny nemá takovou cenu, jak jsem ho zdát.
A a tolik úvodní téma dnešního byznysového magazínu s Lukášem Kovandou, členem Národní ekonomické rady vlády. A pokračujeme dalším. Tentokrát míříme do Čech. Pane Kovando, děti se včera vrátily do škol a rodiče si budu muset ale připravit nemalé peníze na s tím související výdaje a navíc k tomu přibalit třeba i roušky. Naopak o peníze jiné přijdou. Pojďme se na toto téma podívat teď blíž.
Opravdu je tomu tak, že vlastně od tohoto týdne už část žáků základní školy, vlastně celý první stupeň, se vrátil do školních lavic, a to formou rotační výuky, že vlastně jeden týden chodí část třídy, 2. týden další část třídy. A vystává samozřejmě značná otázka ohledně toho, jak to je s ošetřovném, protože ošetřovné rodiče pobírali, pobírají právě v době, kdy děti nemohou navštěvovat školu. Ale vlastně na tomto se nic zásadního nemění. Akorát tedy musí rodiče pochopitelně počítat s nižším ošetřovným, protože už jej nebudou dostávat v té plné výši, ale pochopitelně ve výši po krácené, respektive poloviční, protože prostě už polovinu toho času stráví děti tradičně ve škole. To znamená například do konce letošního roku pokud bude pokračovat ta rotační výuka, tak už samozřejmě ten počet těch týdnů, za které bude moci rodič čerpat ošetřovné, tak bude poloviční v porovnání se situací, kdy by ta situace těch plně uzavření škol trvala až do konce toho letošního roku. Takže to je z jistého hlediska nevýhoda možná. Možná to tak někteří budou vnímat. Nicméně je určitě pozitivní, že se děti vrací do školy, snad už natrvalo doufejme. No a s tím jsou spjaty další výdaje, které rodiče budou muset realizovat, zejména se jedná o nákup roušek. Protože děti budou muset v té škole se účastnit výuky právě s rouškou, s tou chirurgickou rouškou, takže to nemusí být úplně nejlevnější záležitost. To můžou být stokoruny, právě do konce letošního roku. No a také si rodiče zaplatí za obědy, protože obědy ve školních jídelnách budou probíhat, a stejně tak další stokoruny, dají rodiče třeba i za družinu. Takže to vychází až na tak cca 2000Kč možných výdajů. Ještě samozřejmě do konce letošního roku nesmíme zapomenout ani na to, že některým dětem v době nepřítomnosti ve škole vyrostla noha. Takže třeba bude třeba utratit i za nové přezůvky. Připomeňme, že vlastně děti 3., 4. a pátých tříd šly naposledy do školy 18.prosince, to znamená ještě před Vánoci. Takže ta doba, kdy nebyly ve škole prezenčně, je opravdu poměrně dlouhá. Už to jsou o dost více než tři měsíce.
A navíc včera odpoledne oznámil po 17:00 hodině ministr školství Plaga po jednání vlády, že žáci závěrečných ročníků středních škol a také žáci středních škol ohrožení školním neúspěchem budou moci od 19. dubna tady za týden docházet na skupinové konzultace, tak i těm určitě třeba vyrostla noha. Co je ale důležité, tak je to také další oznámení, pane Kovando, vláda včera rozšířila využití státem zaručených úvěrů firmám v programu Covid 3, a to o úvěry na investice. Je to poměrně čerstvá informace, jak vy vidíte? Je stále ještě kam sáhnout? A odkud tady tyto peníze bude moci vláda vyplácet?
Tak je to rozdíl oproti tomu dosavadnímu schématu, kdy ty úvěry byly na provozní výdaje. Je to rozšíření o ty investiční. Nejsem si úplně jistý, zda stát má ještě dále podporovat právě investice. Já si myslím, že stát by se měl spíše stahovat z té ekonomiky, než ještě svoji pomoc rozšiřovat. Protože s každou další pomocí navíc pochopitelně tak či onak stoupá zadlužení státu, které už nyní je enormně narůstající. Takže já bych už v tuto chvíli viděl spíše rád to, aby se stát tedy stahoval postupně stejně z ekonomiky. Když už mohou, jak už jsme uváděli, děti do škol, aspoň částečně, tak to znamená určitě obrat v té situaci a ještě rozhodně nikdo nevolá potom, aby nyní stát zcela se stáhnul z ekonomiky, ale spíše by na to měl firmy a podnikatele připravovat, že tady prostě nebude věčně, že tady nebude věčně ta jeho pomoc, pomocná ruka, že to byla pomoc pro mimořádnou situaci, která, doufejme, nyní s postupující vakcinací s tím, jak se snad zlepšují ta čísla nákazy, tak že tato mimořádná doba už snad trvale končí. Takže měl by stát vyslat signál, že zatím ještě ne, protože zatím nevíme, zda opravdu k tomu obratu definitivně došlo, ale že pokud dojde, tak tedy postupně se i z ekonomiky stáhne, aby dále nedocházelo k zadlužování po tom enormním zadlužování českých daňových poplatníků a české veřejnosti. Takže spíše bych rád viděl ten posun jiným směrem, než jen další prohloubení té státní pomoci.
Pokračuje dál vysílání Rádia Zet. Posloucháte byznysový magazín s naším průvodcem Lukášem Kovandou. Pane Kovando, české servírky a kuchaři si v posledních pěti letech je mzdově polepšili. Skoro nejlépe v Evropské unii. A vysoce nadprůměrné mzdy ale nerostly všem hlavně ve veřejné sféře třeba učitelům a sestřičkám.
Opravdu v České republice rostly mzdy v těch uplynulých letech letech prosperity 2016 až 2020, takže dokonce už to zahrnuje i ten pandemický loňský rok, jedním z nejrychlejších temp v celé Evropské unii, protože v rámci tedy té sféry soukromé platí, že v České republice rostly mzdy 5. nejrychlejším tempem v Evropské unii a ve sféře veřejné dokonce čtvrtým nejrychlejším tempem. Když se zaměříme na to, jakým skupinám profesním ty mzdy rostly nejvíce, tak dominují možná překvapivě právě zmíněné servírky, číšníci, kuchaři, prostě zaměstnanci v tom oboru, který se statisticky vede v kolonce ubytování a gastronomie. Od roku 2016 až do loňska vlastně narostly mzdy v nominálním vyjádření, nikoli v reálném, ale v nominálním vyjádření o zhruba 80 procent, takže to je závratný růst. Ale musíme si řici si, že za tím je do určité míry i zavedení elektronické evidence tržeb na konci roku 2016, které vlastně vedlo k tomu, že ti provozovatelé restaurací začali vykazovat oficiálně třeba i ty mzdy a to, kolik vlastně odvádí svým pracovníkům z důvodu tedy daňových, z důvodu, že by všechno mohlo být zaznamenáno právě v elektronické evidenci tržeb. A začali tedy místo takzvaně na ruku bez záznamu bez dokladu vyplácet zaměstnance oficiálně, cožpak vedlo k tomu, že jsi se statisticky jejich mzdy navýšili, ačkoliv ony takové byli předtím. Akorát předtím byly vypláceni servírky a číšníci z těch peněz nezdaněných a nyní už to bylo z těch peněz zdaněných. A další v pořadí toho rychlého mzdového růstu v České republice uplynulých pět let jsou, a to už tak překvapivé není, jednak tedy pracovníci ve školství v čele s učiteli a pak také pracovníci ve zdravotnictví, lékaři, zdravotní sestry. I tito lidé si polepšili velmi výrazně, nominálně zhruba o 50%, 40, 50%. Narůst je opravdu markantní. Takže tito lidé mají i největší nárůst té kupní síly, protože vysoce mzdový nárůst předčil růst inflace. Naopak nejméně si polepšili v těch uplynulých pěti letech pracovníci v těžbě, například i horníci nebo důlní technici, a tak podobně. Ale zároveň také lidé ve financích v oboru bankovnictví a peněžnictví, pojišťovnictví. Tam ten nárůst nebyl ani čtvrtinový v těch uplynulých pěti letech. Těm lidem, kteří pracují ve financích, to zase tolik nevadí, protože oni dlouhodobě patří k nejlépe placeným pracujícím. Takže oni nic zatím nějak nezaznamenávají, že by se zhoršovala jejich životní situace. Spíše se tedy stahuje ten jejich náskok ve mzdovém ocenění, které dosud měli před jinými profesními skupinami. Ten náskok už prostě není takový, jako byl třeba před těmi pěti lety.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
