Cena palivového dříví letí prudce nahoru. V letošním prvním čtvrtletí činila cena palivového dříví z jehličnanů 831 korun za metr krychlový, jak vyplývá z údajů České statistického úřadu (viz graf níže). Tato cena představuje více než 66procentní nárůst oproti průměrné loňské ceně, činící 499 korun. Cena palivového dříví v letošním prvním čtvrtletí předčí průměrné ceny toho samého paliva v uplynulých jedenácti letech. A dále poroste.
Dřevo je i přesto stále cenově nejdostupnějším zdrojem energie k vytápění. I když totiž zdražuje poměrně dramaticky, ostatní paliva a energie zdražují ještě dramatičtěji.
Proč tomu tak je? Postačí intuitivní úvaha: zatímco třeba takřka veškerý plyn, který v Česku spotřebováváme, je z Ruska, dřeva máme hojně v tuzemských hvozdech. Ty v uplynulých letech fatálně poškodil kůrovec, avšak to vytvořilo tlak na pokles jeho ceny. Na dně se tak cena dřeva ocitla v roce 2020, i kvůli efektu pandemie a tehdejšímu citelnému zlevnění paliv v čele s ropou.
Současnou relativní cenovou výhodnost dřeva si uvědomuje stále více Čechů. Strmě stoupá jejich zájem o vytápění třeba kusovým dřevem, lisovanými briketami nebo peletami. Sháňka je i po kamnech. Kamnářské firmy mají termíny plné na měsíce dopředu. Už během poslední topné sezony platilo, že pokud lidé měli alternativu a vedle elektrokotle nebo plynového kotle mohli využít kotel na dřevo, kachlová nebo krbová kamna, volili zpravidla právě vytápění dřevem.
Vytápění plynem a elektřinou, jejíž podstatná část se v celé EU vyrábí právě z plynu, loni a letos velmi dramaticky zdražuje. A kvůli ekonomickým dopadům války na Ukrajině a souvisejícím sankcím ještě dále zdražovat bude. Stále panuje nejistota ohledně možného přerušení dodávek plynu. A růst cen, která nastal nejen v důsledku války, ale již dříve i v důsledku odeznívání pandemie a oživování ekonomiky, se bude do cen plynu a elektřiny propisovat postupně – takže citelný růst plynu a elektřiny bude pokračovat i letos, příští rok a pak v dalších letech.
Dřevo v tomto ohledu představuje neskonale větší jistotu a je pochopitelně ekologičtější než uhlí. V případě třeba běžného domku vyjde vytápění dřevem, třeba peletami, na zhruba 30 tisíc korun ročně, zhruba jako vytápění hnědým uhlím, které tradičně představovalo nejlevnější způsob vytápění. Stejný domek lze plynem vytopit za asi 60 tisíc korun ročně, vytápění elektřinou vyjde na osmdesát tisíc.
Ale pozor. Není domek jako domek. Vytápění elektřinou, například přímotopem nebo akumulačním kotlem, se nyní vyplatí třeba v případě pasivních a některých nízkoenergetických domů. Ty totiž mají tak nízkou spotřebu, že se „nerentuje“ investovat do drahého plynového kotle, nebo dokonce tepelného čerpadla.
Na druhou stranu, vytápění dřevem není dnes už nutně o tom, že člověk každou půlhodinku přikládá do sice romanticky praskajících, ale jinak nepříliš praktických kamen a že ráno, když jsou dávno vyhaslá, se po probuzení klepe zimou. Roste obliba akumulačních systémů, které dřevem vytopí celý dům ne jedno nebo dvě přiložení.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
