Pop-ekonomie
Co, když ne peníze, by mělo být životní metou člověka? Lidé často odpovídají, že tou metou má být prostě životní spokojenost. Někteří z nich tak smývají svoji hanbu z honby za penězi. Právě peníze přece vydělávají ne pro ně samé, nýbrž proto, že jim, jak říkají, dávají jistou moc nad vlastním životem, která se následně projeví i intenzivnějším pocitem štěstí. Že jsou peníze a spokojenost provázány, o tom v posledních letech svědčí i rozmach „ekonomie štěstí“ (z angl. happiness economics), která mezi jiným zkoumá i opravdový vliv bohatství na pocit spokojenosti.
„Ekonomové štěstí“ se shodují na tom, že slepá honba za bohatstvím duševnímu zdraví škodí a majetek sám o sobě spokojenost nezaručí. A jak píše ekonom John Kay ve své knize Obliquity, peníze vydělá snáze ten, pro nějž jsou jen postranním produktem činnosti, která jej opravdu naplňuje. Největší sumy tedy lidé zpravidla vydělávají nepřímou cestou, křivolace – „obliquity“ lze z angličtiny přeložit jako křivolakost.
Stejně tak přílišné usilování o spokojenost nenese kýžené ovoce a nadělá více škody než užitku, jak nedávno prokázala psycholožka Iris Maussová. Doložila, že lidé, kteří si spokojenost zvolí za svoji životní metu, si v mysli stanoví poměrně velmi vysoké požadavky na to, kdy už se opravdu mohou cítit šťastně. Tím však zvyšují i pravděpodobnost, že daným požadavkům nevyhoví, což posléze ústí ve frustraci a pocit zmaru. Platí dokonce přímá úměra, že čím sveřepěji se člověk snaží být v životě šťastný, tím je pro něj náročnější šťastným opravdu být.
Jenže ani v případě, že spokojenosti dosáhne, nemusí mít vyhráno. Jak říká psycholog Charles Calver, pozitivní emoce signalizují, že jsme dosáhli svých cílů, což následně vede třeba k mentálnímu ustrnutí a demotivaci, zkrátka k „usnutí na vavřínech“. Psycholožka Maya Tamirová navíc prokázala, že lidé veselé nálady dopadli v jisté počítačové hře hůře než jejich soupeři v této hře, kteří byli zrovna vzteklí či rozčilení.
Štěstí si zkrátka musíme v životě umět správně dávkovat (ani moc, ani málo), jinak šťastní nebudeme. A ani úspěšní, ani bohatí.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
