Poslední dobou hraje všechno proti koruně. Slábne a slábne. A Česká národní banka už se na to nemohla koukat. Ačkoli obvykle mění sazby, až když má po ruce novou prognózu, teď rozhodla i bez ní. Základní úroková sazba ČNB se vrací na úroveň jednoho procenta. Na této hladině byla naposledy začátkem května 2010. Premiérem byl tehdy Jan Fischer a v čele ČNB si své poslední dny kroutil guvernér Zdeněk Tůma. Po osmi letech končí éra superlevných korun.
Od poloviny dubna do zasedání ČNB česká měna oslabila z 25,20 na včerejších 25,90 koruny za euro. Vůči dolaru znehodnotila ve stejné době ještě výrazněji. K tomu se přidalo zběsilé květnové zdražování pohonných hmot. Za jediný měsíc zdražil litr benzinu i nafty u českých pump o více než dvě koruny. Něco takového se stalo naposledy začátkem roku 2009. Rychlejší nárůst, než s jakým ČNB počítá ve své aktuální prognóze, však zaznamenaly nejen pohonné hmoty, ale i mzdy. Ty v reálném vyjádření v prvním čtvrtletí rostly meziročně nejvýrazněji za posledních patnáct let.
Aby toho nebylo málo, proti koruně se postavil mocný „faktor Trump“. Americký prezident hodlá svou ekonomiku fiskálně nadopovat. Jak jinak než dluhem. Růst amerického zadlužení vede k růstu výnosů z amerických dluhopisů. A ten zase vyvolává mohutný celosvětový přesun kapitálu za vyššími dolarovými úroky. Investoři opouštějí země, jako je Česko, což koruně opět nepomáhá. Vzhledem k tomu, že tento typ investorů hází Česko do stejného pytle třeba s Tureckem, nepomohlo ani Erdoganovo vítězství v prezidentských volbách.
Jejich výsledek investory nepotěšil, jelikož Erdogana už dnes vnímají jako nacionalistického zpátečníka či nevyzpytatelného sultána. Výprodej na rozvíjejících se trzích proto ani po víkendu nijak neopadl. Dalším kouskem „faktoru Trump“ je světová obchodní válka, kterou americký prezident s gustem rozpoutává. Ani ta není pro korunu dobrou zprávou. Ekonomika závislá na zahraničním obchodě by v takové válce zvlášť trpěla. A koruna s ní.
Ačkoli zamýšlená Trumpova cla na auta z EU se Česka přímo prakticky nedotknou, stavění bariér světovému obchodu může mít na naši zemi krajně neblahý nepřímý dopad. Ve světle všeho uvedeného se jeví středeční rozhodnutí ČNB jako logické a smysluplné. Stačit ale asi nebude. Pokud se neumoudří globální ekonomické síly a zákonitosti, koruna bude dál pod výprodejním tlakem. Zvýšení sazeb může její slábnutí načas zastavit. Ale k dalšímu zhodnocování měny bude třeba minimálně dalších slovních intervencí ČNB už během prázdnin. A také dalšího zvýšení základní úrokové sazby. Dočkáme se možná už v září.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
