Dnešní výsledky Twitteru potvrzují, že nastává jistý soumrak sociálních sítí. Výsledky Twitteru zklamaly, zejména pak pokles počtu aktivních uživatelů ve druhém kvartále o jeden milion měsíčně z 336 na 335 milionů. Zlatá éra nespoutaného růstu sociálních sítí se stává minulostí.
Twitter, podobně jako Facebook, je vlastně obětí svého vlastního úspěchu. Ze světových sociálních sítí se stávají důležití hráči ovlivňující výsledky voleb či finanční výsledky firem prakticky všech odvětví ve všech koutech světa. Ruku v ruce s tím enormně roste tlak na sociální sítě, které tak musí investovat do svého zabezpečení, do soukromí svých uživatelů či do vyhodnocování a analyzování obsahu jednotlivých příspěvků a komentářů, které se na nich objevují.
„Zlatá éra nespoutaného růstu sociálních sítí se stává minulostí.“
Současně se pomalu, ale jistě tak jako tak nasycuje trh, na kterém mohou realisticky působit. Evropská regulace GDPR dopadá na podnikání sociálních sítích jak přímo, jelikož je nutí k výše uvedeným investicím, ale také nepřímo. Veřejná diskuse, která kolem této regulace proběhla, řadě lidí otevřela oči. Uvědomili si, že sociální sítě jsou sice účetně zdarma, nicméně uživatelé „platí“ svým soukromí, informacemi o svých politických či spotřebitelských preferencích a o svém chování obecně, které prakticky nevědomky předávají třeba i třetí straně jako v případě kauzy „Cambridge Analytica“.
Zdrženlivost veřejnosti vůči sociálním sítím zejména na Západě tedy narůstá. Mládež a mladí lidé už navíc spíše než Facebook stále znatelněji favorizují jiné, dynamičtější sociální sítě jako Instagram nebo Snapchat. jež jsou však v porovnání s jedničkou trhu znatelně menší. To vše jen urychluje zmíněné nasycování trhu. Z Twitteru či Facebooku zkrátka po 14, resp. 12 letech života přestávají být děti a musí dozrávat, míří vstříc dospělosti. Zrají. Se vším, co k tomu patří. Pro mladé už i proto nejsou tak sexy a zároveň se musejí smířit s nižším, „vyzrálejším“, ale tím pádem také udržitelnějším růstem tržeb a ziskovosti. Soumrak sociálních sítí není soumrakem jich samotných, ale spíše jejich nespoutaného dětství s rychlým až dravým růstem a minimem odpovědnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
