Richard Posner. V Chicagu mu nikdo neřekne jinak než „Judge Posner“. Neníse co divit. Soudce tamního odvolacího soudu do funkce ho jmenoval už prezident Ronald Reagan patří k intelektuálním veličinám města, ba celých Spojených států. Je jedním z autorsky nejplodnějších právníků v USA a jeho názory vždy patřičně rezonují celou profesní obcí. A vlastně i obcí ekonomickou, neboť je předním světovým badatelem na pomezí práva a ekonomie. Nenavléká jen talár; přednáší také na Chicagské univerzitě, vnímané jako bašta volného trhu a kapitalismu.
Proto Posner mnohé překvapil, když ve své letošní knize označil nynější krizi za selhání kapitalismu, a to přímo v názvu! „Ten titul jsem měl lépe vysvětlit,“ zařadil nedávno zlehka zpátečku, když mu své překvapení vyjevil i autor sloupku. „Zásadní institucí kapitalismu je centrální banka. Ta selhala,“ pokračoval, uveleben v křesle své honosné kanceláře v 27. patře chicagské Dirksenovy federální budovy. Před několika dny Posner překvapil podruhé. Sepsal text, v němž konvertuje ke keynesovství nazývá ho Jak jsem se stal keynesovcem. John Maynard Keynes, a nikdo jiný, drží klíč k pochopení nynější krize, skládá poklonu britskému národohospodáři, jenž zastáncem volných trhů rozhodně nebyl. Když už Keynesovo učení přejímají myslitelé Posnerova kalibru, může se zdát, že jde o jeho definitivní vítězství navíc když vychází i kniha s výmluvným názvem Keynes: The Return of the Master. Co se to děje?
Francouzský ekonom a myslitel 19. století Frédéric Bastiat napsal slavné zamyšlení Co je vidět a co není vidět. Předestřel ideu, že mnohé zásahy státu do ekonomiky – ty s krátkodobými, tudíž viditelnými efekty jsou politiky a zpravidla i laickou veřejností přijímány kladně a že ti, kteří upozorňují na jejich dlouhodobé, zprvu neviditelné negativní důsledky, jež obvykle eliminují krátkodobý přínos, jsou v nejlepším případě označováni za přemoudřelé škarohlídy. Keynesovo učení na rozdíl od přístupu mnoha jiných ekonomů se velmi zaměřuje na to, co „je vidět“. Proto mu nynější fáze krize nahrává negativní dopady opatření se teprve projeví. Obří zadlužení, bolák vyspělého světa, pořádně ucítíme a pořádně uvidíme až v budoucnu. Současné politiky zajímat nemusí. Dlouhodobě jsme ostatně všichni mrtvi, říkával přece také Keynes.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
