Když Steve Jobs, spoluzakladatel a výkonný šéf společnosti Apple, nedávno oznámil, že si ze zdravotních důvodů bere svoji celkově třetí vynucenou dovolenou, propadly se akcie výrobce iPadů a iPhonů o 8,3 procenta. To znamená, že Jobs má pro akcionáře Applu hodnotu 26,5 miliardy dolarů (to je totiž oněch 8,3 procenta v absolutním vyjádření). „To je výrazně víc, než kolik bere nejlépe placený výkonný šéf na světě,“poznamenává k tomu ekonom Chris Dillow. „A z Jobsovy symbolické odměny jednoho dolaru ročně to dělá jednu z vůbec nejvýhodnějších slev všech dob.“
Jobs je vskutku výjimečný – ne každý šéf velké korporace si sám sobě schválí roční odměnu ve výši jednoho dolaru. Při pohledu na částku, o niž klesla hodnota Applu po jeho oznámení, se ale vkrádá otázka, zda i platy jiných nejvyšších šéfů – těch, kteří sice neberou jeden dolar, ale třeba „pouze“ několik desítek milionů – nejsou ve skutečnosti podhodnocené. Ekonomové Bang Dang Nguyen z Cambridgeské univerzity a Kasper Meisner Nielsen z Hongkongské univerzity loni zveřejnili studii, v níž analyzují, o kolik se propadly akcie dané firmy – tedy její hodnota – poté, co náhle zemřel vrcholný šéf. Vycházejí přitom z předpokladu, že reakce akcií na skon šéfa odpovídá finančnímu vyjádření jeho budoucího očekávaného přínosu pro firmu v případě, že by nezemřel, od něhož je odečtena celková mzda, které by se ještě dočkal. V takovém případě znamená pokles cen akcií po smrti, že se trh domnívá, že pro akcionáře vytvářel více bohatství, než činil jeho plat (že byl tedy podhodnocen), zatímco růst akcií po skonu ukazuje na skutečnost, že bral až příliš.
Oba ekonomové pracovali se vzorkem 149 vrcholných šéfů, kteří v USA náhle zemřeli v letech 1991 až 2008. Zjistili, že akcie se v reakci na úmrtí v průměru propadly o 1,22 procenta. V 67 případech z oněch 149 ceny akcií stouply, ale celkově lze tvrdit, že odměny nejvyšších šéfů jsou vcelku odpovídající – a pokud něco, pak jsou tito lidé spíše podhodnoceni. Samozřejmě je otázka, zda neumírají spíše ti lepší šéfové (ti, kdo pracují s takovým nasazením, že je proto předčasně skolí infarkt apod.) či zda se akcie nepropadají i z jiných důvodů – například kvůli celkové nejistotě po smrti šéfa, nebo zda akcionáři obecně až přespříliš nepodléhají mýtu vůdcovství a stádově nepřeceňují hodnotu šéfa pro firmu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
