Slovinsko od zítřka zařazuje Čechy do rizikovější skupiny zahraničních návštěvníků. V praxi to znamená, že návštěvník z ČR bude muset po příjezdu do Slovinska nastoupit do dvoutýdenní karantény. Výjimku mají ti Češi, kteří zemí jen projedou. To se samozřejmě bude týkat velké části Čechů, kteří v nejbližší době zamíří na dovolenou do Chorvatska.
Slovinské rozhodnutí je pro ČR nepříjemné, neboť signalizuje, že Česko dosud nedokázalo šíření koronaviru dostatečně potlačit. Alespoň tedy v očích právě Slovinců. Zároveň by ale slovinský krok měl prospět vnitrozemskému turistickému ruchu v ČR. Potvrzuje totiž, že letošní sezóna zahraničních dovolených, včetně těch v poměrně blízkých zemích, bude mimořádně nejistá. To řadu Čechů vede k tomu, že ještě přehodnotí svůj záměr vyrazit letos na dovolenou za hranice, a to nejen do Chorvatska. Nejistota číhá všude za hranicemi. Raději tedy zůstanou doma. Tím spíše právě po nynější zkušenosti se slovinským rozhodnutím.
Ránou je tedy slovinské rozhodnutí také pro sousední Chorvaty. Ročně jejich zemi navštíví běžně více než 800 tisíc Čechů. Letos jich bude výrazně méně. Ještě donedávna přitom chorvatští hoteliéři žili v naději, že letošní sezóna by se mohla v druhé polovině července a v srpnu podobat té běžné. I díky hezké řádce desetitisíců přijíždějících Čechů. Tato neděje brala zasvé už před dnešním slovinským rozhodnutím.
Už před dnešním slovinským krokem zlevňovali chorvatští hoteliéři až o padesát procent oproti běžným cenám. Nyní tedy vzniká další tlak na pokles cen, aby se chorvatská hromadná ubytovací zařízení vemluvila znejistělým Čechům. Chorvaté také budou muset být ještě aktivnější než doposud v nabízení dalších výhod turistům. Mezi patří ubytování zdarma pro děti, polopenze za cenu ubytování se snídaní, nápoje zahrnuté v ceně večeře, parkování zdarma a lehátka zdarma.
Slovinský krok tak v důsledku může vytvořit tlak na růst cen ubytování v ČR, zatímco současně představuje tlak na další pokles cen ubytování v Chorvatsku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
