Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl dnes listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger v té souvislosti žádá záchranou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.
To však nic nemění na tom, že situace na Slovensku je závažná. Navíc se může dále citelně zhoršit. Rusko totiž nyní hrozí přerušením dodávek plynu tranzitním plynovodem přes Ukrajinu, jímž právě na Slovensko plyn stále teče. A nejen na Slovensko. Také pak dále do Rakouska nebo Itálie. Zrovna Itálie ale má podle dnešních zpráv agentury Bloomberg zajištěn dostatečný objem potenciálních alternativních dodávek z Alžírska a Egyptu, jestliže by ji Rusko od svého plynu zcela odstřihlo.
Nicméně v důsledku hrozby ruské hrozby dnes vyskočila cena plynu v EU o takřka dvacet procent.
K přerušení dodávek tranzitním plynovodem přes ukrajinské území by mohlo dojít na základě sporu mezi ruským plynárenským gigantem Gazpromem, jejž ovládá Kreml, a ukrajinským státním energetickým podnikem Naftogaz. Naftogaz od první poloviny září u švýcarského arbitrážního soudu žádá po Gazpromu plnění závazku vzájemného obchodního vztahu, dojednaného koncem roku 2019. Gazprom by v jeho rámci měl platit určitý minimální tranzitní poplatek i tehdy, pokud přes ukrajinské území svým evropským zákazníkům žádný plyn nepřepraví.
Gazprom letos citelně snížil objem plynu přepravovaného před Ukrajinu, zejména pak v důsledku květnového vojenského zásahu na předávací plynovodní stanici Sochranovka na hranicích Ruska a Ukrajiny. Kyjev tak přichází o inkaso z poplatků přes tento tranzit, čemuž právě měl nový model vztahu s Gazpromem předcházet.
V květnu ukrajinský provozovatel plynovodní sítě uvedl, že kvůli bojům na územích východní Ukrajiny ztratil kontrolu nad jejím příslušným úsekem, což ovšem Gazprom vykládá jako neplnění tranzitních závazků.
Gazprom včera pohrozil, že ruská vláda může Naftogaz sankcionovat, jestliže by ukrajinský podnik dále pokračoval ve své snaze vymoci si u uvedeného arbitrážního soudu nový model obchodního vztahu. Pokud by k sankcionování Naftogazu ze strany Ruska došlo, Gazprom nebude moci hradit vůbec žádné poplatky ukrajinské straně. Měl by totiž v důsledku sankce zakázáno provádění jakýchkoli finančních transakcí s Naftogazem. Gazprom považuje arbitráž za „nepřátelský krok“ ukrajinské strany.
Naftogaz dnes uvedl, že v arbitráži bude pokračovat, což velmi pravděpodobně povede k zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu, což dále zhorší energetickou a tím pádem i ekonomickou situaci nejen na Slovensku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
