V uplynulém desetiletí pokračoval trend disproporčního zájmu Slováků o pozici na českém trhu práce v porovnání se zájmem Čechů o pracovní místo na tom slovenském. Nic zásadního na tomto trendu nezměnil ani vstup Slovenska do eurozóny, k němuž došlo 1. ledna 2009. Od té doby se počet Slováků pracujících v Česku zvýšil ze 100 223 osob na 201 952 osob ke konci roku 2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a ministerstva práce a sociálních věcí.
Za stejnou dobu se počet Čechů pracujících na Slovensku zvýšil z 1915 na 5979 osob, vyplývá z dat slovenského Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny. Zatímco tedy počet Slováků pracujících v ČR v od roku 2009 vzrostl o 101 729 osob, počet Čechů pracujících na Slovensku se zvýšil o 4064 osob, tedy přibližně 25krát méně. I pokud se zohlední zhruba poloviční velikost slovenského trhu práce v porovnání s tím českým, zůstává rozdíl stále markantní.
Český trh práce si tedy stále udržuje vysokou atraktivitu i pro zahraniční zaměstnance ze zemí platících eurem. Silný zájem Slováků o uplatnění na tuzemském trhu práce nijak nepolevuje ani v posledních letech, jak zachycuje graf níže. To se přitom nedá říci o zájmu Čechů o práci na Slovensku. Loni počet Čechů, kteří tam pracují, meziročně poklesl, byť poměrně nepatrně.
Česko v posledních letech vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti ze zemí EU a OECD a jako takové představuje jakýsi magnet pro zahraniční zaměstnance, nejen Slováky.
V České republice nikdy v její historii nepůsobilo tolik zahraničních zaměstnanců jako právě loni. Počet řádně registrovaných pracovníků ze zahraničí loni koncem roku vystoupal na takřka 622 tisíc, jak plyne z dat ministerstva práce a sociálních věcí. To představuje nárůst oproti roku 2018 o zhruba 9,4 procenta. Jedná se tak o zpomalení dynamiky růstu zahraničních pracovníků v ČR, neboť v roce 2018 činil meziroční nárůst jejich počtu dokonce 20,4 procenta.
Popsaná ztráta dynamiky růstu v oblasti zaměstnávání cizinců plyne z určitého nasycení tuzemského trhu práce, jehož míra nezaměstnanosti loni v podstatě klesla na své samé dno, odkud již není dále kam klesat. Zejména loňská stagnace české průmyslové výroby omezila poptávku po zahraničních pracovních v ČR.
I tak je nárůst zahraničních pracovníků v uplynulých pěti letech markantní, neboť ještě koncem roku 2014 činil jejich počet pouze zhruba 261 tisíc osob. To představuje nárůst o zhruba 138 procent během pěti let. Klíčovým důvodem tohoto vzestupu jsou dlouhá léta prosperity ČR a rekordně nízká míra nezaměstnanosti.
Ze států EU suverénně vedou zmínění Slováci. Od roku 2004, kdy jak ČR, tak Slovensko vstupovaly do EU, se počet Slováků zaměstnaných v ČR přibližně ztrojnásobil. Od roku 2010 se pak zhruba zdvojnásobil.
Po Slovácích následují Poláci, z jejichž řad se loni rekrutovalo 46 430 zaměstnanců v ČR, a Rumuni (44 669). Za států mimo EU bylo nejvíce řádně registrovaných zaměstnanců v ČR loni z Ukrajiny, 144 114 osob, a pak s velkým odstupem z Ruska (16 912) a z Vietnamu (13 935).
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
