Celkové bohatství domácností loni celosvětově nepatrně kleslo, a to ve vyspělých i v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta. Tento trend se ČR vyhnul a bohatství českých domácností vzrostlo o 4,4 procenta. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2019, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích světa.
Česká republika loni těžila ze solidního růstu ekonomiky, který předčil ekonomický růst eurozóny. Česko tedy stále prochází fází konvergence, čili ekonomického sbližování s hospodářsky nejvyspělejšími státy Evropy. To se promítá do celkového růstu bohatství Čechů, který svým tempem loni výrazně předčil souhrnný růst bohatství obyvatel všech sledovaných zemí. Ten totiž vykázal „červenou nulu“. Bohatství Čechů svědčila také loňská extrémně nízká míra nezaměstnanosti, jedna z nejnižších v rámci zemí OECD, který výrazně podpořila mzdový růst. Příznivě se v údaji o růstu bohatství odrazil také v celoevropském měřítku nadprůměrný vzestup cen tuzemských nemovitostí. Vzhledem k tomu, že Česká republika vykazuje na celosvětové poměry relativně vysoký podíl vlastnického bydlení a vlastnictví nemovitostí, a to včetně pozemků, chat a chalup, přispěl tento vývoj nemovitostního trhu rovněž k citelnému nárůstu bohatství českých domácností.
Údaje z jednotlivých ročníků studie Allianz Global Wealth Report jsou zajímavým střípkem do mozaiky studie růstu životní úrovně sledovaných zemí. Lze je využít třeba i k posouzení vlivu přijetí eura na příslušné ekonomiky. Například Slováci vykazovali v roce 2009, kdy začali platit eurem, hrubá finanční aktiva na osobu ve výši 6498 eur, vyplývá z tehdejší studie Allianz Global Wealth Report (čistá finanční aktiva, tedy hrubá aktiva po odečtení dluhu, tehdy ještě studie nesledovala). Češi ve stejném roce vykazovali v případě téže položky hodnotu 10 455 eur. Bohatství průměrného Slováka tedy odpovídalo 62,2 procenta průměrného bohatství na jednoho Čecha. V letošním roce, podle studie Allianz Global Wealth Report 2019, průměrný Slovák vykazuje hrubá finanční aktiva čítající 13 692 eur, zatímco Čech disponuje hrubými finančními aktivy ve výši 23 461 eur. Bohatství průměrného Slováka tedy v roce 2019 odpovídalo 58,4 procenta průměrného bohatství na jednoho Čecha, takže průměrně majetný Slovák si v porovnání s rokem 2009 oproti průměrně majetnému Čechovi ještě pohoršil.
Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, bez zohlednění úrovně zadlužení. Přestože jde o ukazatel hrubý, je evidentní, že Slováci za posledních deset let, tedy za dobu, kdy platí eurem, Čechy v ukazateli průměrného bohatství na obyvatele nijak nedohánějí, ba spíše naopak.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
