Skutečně nemá cenu zachraňovat všechny

Můžou českou ekonomiku položit pouhé dva měsíce omezení? Ještě nedávno se říkalo, jací jsme evropští premianti. Ať už jde o růst nebo o zaměstnanost.

„My jsme na současnou krizi poměrně dobře připraveni. V porovnání s většinou dalších zemí EU máme nižší veřejný dluh v poměru k HDP. Máme 30 %. Jsme na polovině maastrichtského kritéria pro přijetí eura. To je 60 %,“ připomíná ekonom Lukáš Kovanda.

Na dluh je ta nejlepší doba

„Německo, které je rozpočtově velice ukázněné, má nyní 60 %. Nemluvím už o Francii, která má 100 %, Rakousko 70 %.“ Kovanda proto podporuje, aby se Česko kvůli pomoci firmám zadlužilo. „Nikdy v historii České republiky od roku 1993 nebyla případnější doba se zadlužit.“

„Nikdy v historii nebyl dluh opodstatněnější, než je právě nyní. Z tohoto hlediska jsme poměrně dobře připraveni,“ uvažuje ekonom. „Uvědomuji si nebezpečí dluhu. A uvědomuju si, že jsou to peníze daňového poplatníka, který ten dluh nakonec bude muset zaplatit.“

Kdo nestojí za záchranu?

„Programy pro záchranu se proto musí navrhnout co nejadresněji. Aby skutečně působily tam, kde mají. Aby nezachraňovaly firmy, které by tak jako tak musely za běžných okolností odejít z byznysu. Nemá skutečně cenu zachraňovat všechny.“

„Toto je nakonec ta největší výzva. Nikoli sehnat peníze, ale ty peníze rozdělit tak, aby zachraňovaly tam, kde mají. Abychom nezachraňovali firmy, u nichž to není dlouhodobě udržitelné a efektivní,“ uzavírá Kovanda v pořadu Jak to vidí…

Další témata rozhovoru: uvolňování omezení pro obchody a služby, potenciál ČR, konec cenové války na ropném trhu.

Odvysíláno na Českém rozhlasu Dvojka.

Přepis rozhovoru

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, pozvání přijal ekonom Lukáš Kovanda, já vás vítám v Jak to vidí, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvolňování omezení pro obchody a služby, potenciál České republiky a konec cenové války na ropném trhu, taková je dnešní tématická nabídka, jsem ráda, že jste s námi. Vláda by dnes měla zveřejnit scénáře uvolňování omezení pro obchody a služby, které byly uzavřeny před měsícem kvůli epidemii koronaviru nového typu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka návrh počítá se třemi vlnami uvolňování, a to nikoliv podle typů obchodů, ale jejich rozlohy, mezi jednotlivými vlnami by podle ministra mohly být týdenní či 10 denní odstupy, jak se na to díváte, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Vnímám to jako, řekněme, opatrný postup, pozvolný, tedy žádná hurá akce, napoví také hodně to, jak se vyvíjela ta nákaza během velikonočních svátků, vláda měla značné obavy, že lidé jaksi budou v tom modu relaxu a budou tedy zapomínat, nasazovat roušku a činit další preventivní opatření vůči šíření koronaviru, a to se může projevit neblaze v číslech, která uvidíme během, řekněme, 7, 10 dnů, pokud by se ukázalo, že opětovně dochází k nějakému nárůstu intenzity šíření té nákazy, tak se domnívám, že by ses zbrzdilo to postupné otevírání těch obchodů, takže musíme vše vnímat jako, že je to za běhu, že to není definitivní a že se to může měnit, sám jsem zvědavý na to, jak se ty Velikonoce v tomto smyslu projeví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To bude vláda vyhodnocovat s odstupem, jak sama řekla. Koloval také kvit ministra vnitra a šéfa ústředního krizového štábu Jana Hamáčka, cituji, celá řada našich občanů se rozhodla Velikonoce strávit trošku ve volnějším režimu a roušky prostě nenosí. Byl bych strašně nerad, aby pak na to, jak strávili Velikonoce, vzpomínali na jednotce intenzivní péče, tolik citace jeho tweetu. Máme už, pane Kovando, data, včetně těch o chování koronaviru, abychom mohli říct, co se stane s ekonomikou, já připomenu, že vy jste členem nové národní ekonomické rady vlády, ve které zasednou i bankéři, analytici a také zástupci velkých firem, poslední takový NERV, jak je zkratka tohoto, tohoto, řekněme, sdružení nebo skupiny fungovala nebo si to vyžádala finanční krize před více než 10 lety.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak ta data my nemáme, protože nebo nemáme je v tom rozsahu, který bychom potřebovali, a to z toho samého důvodu, který jsem zmiňoval v té předchozí odpovědi, vše se vyvíjí za běhu, tudíž ta data jsou závislá na tom, jak hluboká nakonec ta krize epidemiologická bude, to znamená, že čím zásadnější bude krize z epidemiologického hlediska, čím více nakažených, čím více zemřelých nedejbože, tím také samozřejmě hlubší ekonomický šrám, takže my jaksi můžeme vytvářet různé scénáře typu toho, kdyby se nyní ta situace uklidnila, řekněme, do konce dubna, do konce května, do konce června, tak můžeme pak už počítat zhruba, jaký bude zásah na ekonomiku, na jednotlivé sektory, ale my nevíme pochopitelně a zatím to neví nikdo, kdy ta nákaza v tomto smyslu odezní, takže zde třeba opět spolupracovat s epidemiology a na základě těch jejich modelů vytvářet ty modely naše, přičemž ovšem už ty. Modely epidemiologické jsou zatíženy značnou chybovostí z pochopitelného důvodu, že je to věc, která z historického hlediska je vlastně naprosto ojedinělá, nemáme prakticky žádnou srovnatelnou časovou řadu, z nichž bychom mohli vycházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z čeho tedy budete vycházet v tomto případě, z jakých dat nebo s čím, s jakými informacemi budete pracovat, abyste mohli poradit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je velice případná otázka, protože i když samozřejmě nevíme, jaký bude celkový dopad ekonomický té současné situace, tak musíme jednat rychle, musíme být maximálně akceschopní, protože ekonomika nečeká, nečekají, podnikatelé nečekají firmy, nečekají živnostníci, kteřím prostě vypadávají příjmy a vypadávají jim možnosti plateb a musí tedy nějakým způsobem této situaci čelit, proto si myslím, že musí být zásah razantní, razantnější než doposud, musíme prostě jít hlouběji do dluhů a musíme pokrýt tohoto období, ať už bude dlouhé 1 měsíc, 2 měsíce, 3 měsíce, to nyní nevíme, musíme je prostě pokrýt z navýšeného dluhu České republiky. Vláda je jediný subjekt, který se za těchto okolností může půjčovat dostatečné množství peněz ze stále ještě výhodných nebo poměrně výhodných podmínek, žádný jiný subjekt tak činit nemůže a je to ostatně také vláda, která tu ekonomiku zastavila, takže má určitou odpovědnost za to, aby do ní, když tedy tam se netočí nyní peníze v té ekonomice, aby ty peníze do té ekonomiky prostě nalila a umožnila přežít těm všem subjektům, ať už jsou to živnostníci, firmy, domácnosti, které nemohou nyní fungovat řádně kvůli tomu, že je ekonomika ze zdravotních důvodů vypnuta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste vlastně už koncem března v Jak to vidí, říkal pane Kovando, že vám ta dosavadní opatření vlády v oblasti ekonomiky přišla málo razantní, jestli tedy vás poslouchám správně, pořád je to, je to málo, jak se vám jeví ta dosavadní opatření, ve smyslu spíš na kolik fungují třeba program Antivirus?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Rozhodně nechci nějak lacině kritizovat, já si myslím, že řada opatření byla učiněna správně, ať už se jedná o program Antivirus, ať už se jedná o programy Covid, určitě je problémem vysoká byrokratická náročnost, stále je ta chybovost, například u programu Antivirus je tuším 70 procentní, což je obrovské číslo, které nelze podle mého soudu vysvětlit tím, že všichni ti žadatelé prostě špatně vyplňují ty jednoduché dotazníky, zřejmě ty dotazníky nejsou až zas tak jednoduché a v této hektické době je opravdu ta jednoduchost ještě důležitější než jindy, takže v tomto smyslu by se mělo zjednodušovat a měl by být, a to je to hlavní, co si myslím, že je zásadní, to je větší objem těch prostředků a to není zdaleka jenom program Antivirus, to je program Covid, to jsou programy Covid a další podpůrné akce ze strany vlády, odkládání daní, nikoliv odpouštění, ale odkládání plateb, záloh a tak podobně na různé typy daní, to si myslím, že je další zásadní věc, kde bychom ještě měli určitě postoupit. Musíme se prostě smířit s tím, že dluh nebo pardon deficit, tak jak si nalinkovala vláda už v té revidované verzi 200 miliard korun, je nedosažitelný, že musí být prostě dramaticky vyšší, máme-li tu ekonomiku skutečně alespoň z podstatné části zachránit tak, aby přežila do té doby, kdy zase bude otevřená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Stát podle ministryně financí Aleny Schillerové musí zvyšovat důchody či platy učitelů i za cenu dalších půjček a schodků státního rozpočtu, to uvedla šéfka státní pokladny v rozhovoru pro Hospodářské noviny, ve kterém také říká, že od poloviny letošního roku začne ekonomika zase fungovat, i přesto pro příští rok předběžně počítá s tím 200 miliardovým schodkem státního rozpočtu. Co na to říkáte?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já tento předpoklad nyní vnímám už jako značně optimistický, ano ekonomika může opravdu začít od poloviny roku fungovat, ale nečekejme, že najednou tedy ze dne na den budou mraky turistů z Asie, z celého světa, to znamená například ten turistický ruch určitě v letošním roce se neobnoví na tu úroveň ze začátku roku, možná ani ne příští rok, ten šok do té ekonomiky, do tohoto sektoru je tak zásadní, že ten doběh bude trvat řadu čtvrtletí, to nebude opravdu ze dne na den, že by se ta situace stabilizovala, že by se optimalizovala, to určitě ne, ale samozřejmě budou tady problémy v těch dalších sektorech, které jsou pro ekonomiku jako celek ještě důležitější, je to například průmysl, zase nelze očekávat, že i když se česká ekonomika rozběhne, že se také všechny další světové ekonomiky naši klíčoví obchodní partneři rozběhnout také. Neumím si představit třeba, že by se italská ekonomika, ta je ještě dramatičtěji zasažená, pochopitelně než ta česká rozběhla v nějak uspokojivé formě v letošním roce, tam opravdu bude ten propady obrovský, ekonomický a to samozřejmě se projeví v kondici českého zahraničního obchodu, kteří je pro nás důležitý, takže důležitější než pro řadu dalších zemí, takže i ten odhad deseti procentního propadu české ekonomiky v letošním roce může být stále ještě optimistický, tudíž ano, ano ekonomika se začne, takto bych to formuloval, začne se zotavovat, řekněme, od poloviny letošního roku, ale to zotavování může trvat řadu čtvrtletí, jak říkám, možná třeba až do roku 2022.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Mnozí lidé, ať už na sociálních sítí nebo při běžných rozhovorech si kladou otázku, kolik vůbec vydrží ekonomika jako taková, zdali ji mohou skutečně v uvozovkách položit pouhé 2 měsíce omezení. Honosili jsme se přece, jací jsme evropští premianti, ať už jde o růst nebo zaměstnanost a tak dál.

Lukáš KOVANDA, ekonom
My jsme na tu krizi, která nyní udeřila, poměrně dobře připraveni, v porovnání s většinou dalších zemí Evropské unie máme nižší veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu. My máme 30 procent zhruba příslušné kritérium pro přijetí eura, maastrichtské kritérium je 60 %, to znamená my jsme na polovině. Německo, které je velice rozpočtově ukázněné, tak má nyní před úderem koronaviru 60 % zhruba veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu, rovněž dvojnásobek české úrovni. Nemluvím už Francii například, ta má 100 %, Rakousko 70, to znamená, tato čísla mě částečně, v podstatné části vedou k tomu, že právě říkám, že my máme nyní možnost se zadlužit a nikdy v historii České republiky od roku 1993 nebyla případnější doba, kdybychom se měli zadlužovat, nikdy v naší historii nebyl dluh opodstatnější než právě nyní, takže z tohohle hlediska my jsme dobře připraveni nebo poměrně dobře, takhle nechci zase úplně to vykreslovat v růžovoučkých barvách, ale poměrně dobře připraveni právě z tohoto hlediska, jsme dobře připraveni třeba z hlediska měnově politického v oblasti, kterou má v gesci centrální banka, kde můžeme stále s úrokovými sazbami dolů, v případě oslabování koruny může Česká národní banka odprodávat část svých devizových rezerv, navíc nyní bude moci provádět ono kvantitativní uvolňování, to znamená stlačovat, vyžádá-li si to situace, úrokové sazby na dlouhodobých českých dluhopisech, takže já si myslím, že z tohohle hlediska my jsme dobře připraveni a spíše tedy jsme zatím příliš opatrní, bojíme se jaksi být razantnější v těch záchranných opatření, i když na ně máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nemůže ten apel nebo akcent spíše, pane Kovando, na prohlubování toho dluhu nebo zadlužování, přivodit pak další jiné problémy?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Máte pravdu, že jakákoliv, jakékoliv zahrávání si s dluhem je ošemetné, může se vymstít, já sám jsem mění řadu let tady káral vlády za to, že tedy nebyly z toho dodržovat nebo dosahovat větších přebytků, nedosahovaly tak sériově, jak se to dařilo třeba v Německu, to byla určitě chyba, ale to prostě je chyba, kterou vlády často činí, ostatně činily jí vlády před tou finanční krizí z doby před 10 lety, kdy také v těch dobrých časech nevybudovaly dostatečný polštář, který by pak jim pomohl v těch časech špatných, takže určitě ten dluh není něco, co bychom měli vítat, ale my nyní poměřujeme dva dluhy, buď tedy zasáhneme nyní rychle za cenu hlubokého zadlužení, ale přechodného, protože my tím dluhem zachráníme spoustu firem, anebo nyní budeme opatrničtí, budeme vyčkávat, firmy nám mezitím pokrachují, živnostníci nám odejdou na úřady práce a nakonec sice nehrábneme tak rychle do toho dluhu tak hluboko, ale nakonec to zadlužení kvůli krachům těch firem bude z toho dlouhodobého hlediska 5, 10 let daleko citelnější, než to zadlužení, které vyvoláme nyní tím rychlým pádem do dluhů, ale rychlým také nebo relativně rychlým zotavením ekonomiky tím, že prostřednictvím toho dluhu, dodání těch peněz, které tam nyní nejsou v té, v tom hospodářství, umožníme přežít tolika firmám, protože čím více nám krachuje firem, tak tím hlouběji pak půjdeme z toho dlouhodobého hlediska do dluhů, protože kdo koneckonců z velké části platí třeba starobní důchody, vláda žádné peníze nemá, když to řeknu hodně zjednodušeně, všechno to jsou peníze, které vydělávají firmy, je to v podstatě část jejich hrubého zisku, to pak jde na ty starobní důchody, a když tyto firmy nebudou fungovat, když pokrachují, tak prostě ten dluh, do něhož Česká republika půjde, bude nakonec daleko hlubší, než když nyní se zadlužíme hluboko, ale zatím účelem, abychom ekonomiku zachránili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vnímáte tedy opatření vlády, ta aktuální a možná i ta další, že vláda přemýšlí skutečně dlouhodobě, anebo je to jenom taková ta krátkozraká politika?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já právě si myslím, že kdyby uvažovala dlouhodobě, že bude razantnější, že s tím zadlužováním se, já jsem sám zvědavý na ty diskuse, které k tomuto budeme mít v NERVu, já budu určitě hájit to, aby jaksi byla v tomto smyslu razantnější, ale umím si představit a zažívá, zaznívá to například z řad opozice, že bychom ani v těchto časech se neměli tolik zadlužovat. Je to velká debata i na poli akademické ekonomie, ale skutečně v tuto chvíli a za těchto podmínek troufám si říct, že převažuje ten názor a podepsala by to drtivá většina ekonomů, špiček akademické ekonomie, kdybych nyní to předestřel, že opravdu Česká republika by měla jít hlouběji do toho dluhu, nebát se a nebát se toho, že jí nějak třeba narostou náklady na obsluhu dluhů, že se jí zhorší rating, skutečně ten dluh bude narůstat všem ostatním státům, všechny se budou zadlužovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou to opatření, zákony srozumitelné? Víme co a koho se to týká, orientují se, orientujeme se v tom?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Mám pocit, že ne, to plyne z toho, co už jsem tady naznačil, například tu velkou chybovost při podávání žádostí o podporu z programu Antivirus, kde je ta chybovost sedmdesátiprocentní. To opravdu značí o tom, že se neorientujeme, ale zase ode mě tady to může znít jako nějaké laciné hraběcí poradcování od stolu, takže já nejsem v kůži těch, kteří ty formuláře připravují, já nejsem v kůži zatím těch, kteří žádají o ty podpory, takže já to spíše hodnotím takto z nějaké třetí strany, ale když to vemu kolem a kolem, tak zřejmě tedy by to mělo být jednodušší, ale zároveň všechno běží velice překotně, každým dnem se vyvíjí nějaká nová situace, na kterou vlastně nikdo nemohl být připravený, takže to, že nemáme zaručená, absolutně dokonalá řešení, v takto krátkém čase je zcela přirozené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je nyní podle vás výhodné, že nemáme euro nebo naopak?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je velice zajímavá otázka, to je další věc, nad kterou lze debatovat celý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tolik času nemáme.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je mi jasné, takže já zkusím být tedy maximálně stručný. Určitě státy, které mají euro, mají dvě výhody v tuto chvíli, jednak euro je jaksi stabilnější, to znamená nemá takové výkyvy jako česká koruna a za druhé prosakují už celkem zaručené informace o tom, že jaksi ty státy, které mají Evropskou centrální banku, jakožto jejich měnového správce číslo jedna, což teď není Česká republika, protože ta nemá euro, tak jaksi budou mít přístup k většímu objemu peněz, které právě bude, bude, bude v gesci té Evropské centrální banky, tedy ta její distribuce těchto prostředků a v jejich, v rámci jejich záchranných, záchranných sanačních programů, takže Česká republika by mohla mít omezenější přístup k těmto záchranným programům, to jsou zase ale jiné programy, než na úrovni fiskální, na úrovni Evropské unie, bude mít přístup, nyní hovoříme o těch programech na úrovni eurozóny, takže toto jsou dvě výhody, které bychom měli, kdybychom měli euro, ovšem Česká republika tím, že má korunu, tak má stále velkou výhodu v tom, že má nezávislou měnovou politiku. Háže, může, žádá-li si to nutnost, což si myslím, že nastane během těch následujících měsíců, až se ekonomika otevře a budeme třeba podporovat naše exportéry, tak budeme rádi za to, že vlastně ta koruna je slabší, že jim to dává konkurenční výhodu, to jsme například činili při intervenci v letech 2013 až 2017. No, uměle jsme oslabovali korunu, aby byli naši vývozci v těch těžkých časech na zahraničních trzích úspěšnější, nyní nám to přijde jaksi samo tím, že koruna oslabila vůči euru, takže je to jakýsi stabilizátor automatický, mám-li to takto nazvat té ekonomiky a nemyslím si, že je to nějak na škodu a může to nakonec více než vykompenzovat tu ztrátu, kterou utrpíme z toho, že tedy nemáme přístup k těm programům na záchranu eurozóny a že přece jenom ta koruna se houpe více než euro v těchto těžkých časech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odkryla koronavirová pandemie v dobrém i ve zlém náš potenciál jako země?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně, protože se ukazuje, že opravdu může to, bude to znít jednoznačně jako klišé, už jste to sama v éteru poslouchala 1000×, ale ukázalo se opět, že Češi mají ony zlaté ručičky a že tedy jdou velice důmyslně a důvtipně a zejména tehdy, když jim teče do bot, když hrozí nákaza neznámého rozsahu a kde je třeba,a aby tedy třeba podomácku vyráběli roušky, protože prostě na trhu nejsou, protože jak se říká, je vláda nezajistila a tak podobně, takže v tomto smyslu opět se ukázalo, že v nás je velký potenciál, jak je to s těmi olivami, tak ty ze sebe to nejlepší dostávají v těch časech, kdy jsou tlačeny, tak to samé platí o Češích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Organizace zemí vyvážejících ropu a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem nazývaná skupina OPEC + se dohodli na snížení těžby v květnu a v červnu o 9,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 10 % světových dodávek suroviny, cílem je reagovat na pokles poptávky po ropě v důsledku současné pandemie nemoci COVID-19, co si od toho slibovat, pane Kovando, stabilizuje se třeba cena pohonných hmot v České republice?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Domnívám se, že ne, že to škrtnutí, i když je historicky obrovské, je to 10 milionů, takřka 10 milionů barelů ropy denně, jak jste uvedla tak, když je to takto velký rozsah toho omezení těžby, tak ten propad té poptávky po ropě je tak dramatický, že to stačit nebude, protože propad té poptávky je odhadová na zhruba 20 milionů barelů ropy denně, to znamená dvojnásobek toho, jak byla ta těžba, jak bude od 1. května omezována, tudíž ještě bychom potřebovali jednou tolik, škrtnout té těžbě, abychom se dostali do nějaké rovnovážné situace na tom trhu, aby se nabídka zhruba rovnala poptávce poklesu, protože po tom poklesu ta poptávka a ten pokles je způsoben samozřejmě koronavirem, je velice oslabená, takže je třeba oslabit stejně tak i nabídku a teprve poté se dostane ten trh do rovnováhy, teprve poté přestane klesat cena, včetně ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kromě pandemie celosvětové koronaviru, co ještě se promítá vůbec do té situace na ropném trhu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Především je to, byla, dnes už vlastně lze říci cenová válka Saúdské Arábie a Ruska, protože tyto dvě, tyto dva největší světoví exportéři ropy spolu zápolili v tom tedy, kdo jaksi stlačí cenu více, protože chtěli si vzájemně krást tržní podíl na trhu a jsou to země, které jsou schopny těžit při velmi nízkých nákladech a chtěli také vyřadit americké břidličné těžaře, kteří potřebují vyšší náklady k těžbě. Do situace se vložil americký prezident Donald Trump, což je poprvé v historii, kdy americký prezident se vlastně zasadil za to, aby byly vyšší ceny ropy, protože vždycky američtí prezidenti vítali levnější ropu, protože Amerika byla dlouhá desetiletí dovozcem, velkým dovozcem, význačným dovozcem ropy, ropných produktů, ale nyní, když tam má břidličné těžaře, tak už se jí tolik do karet nehodí, aby byla ropa až tak levná, protože to vyřazuje z provozu břidličné těžaře a hrozí, že to přispěje k dalšímu, další eskalaci míry nezaměstnanosti ve Spojených státech, která už takto může být až třetinová, což je obrovské číslo, takže zasáhl americký Donald, americký prezident Donald Trump a jaksi zprostředkoval ten smír mezi Ruskem a Saúdskou Arábii, což je z historického hlediska ojedinělá situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy jste se zmínil o Spojených státech, jak mimochodem se díváte na tamní situaci, zůstaneme teda u té ekonomiky, ačkoliv nyní je propojeno naprosto všechno.

Lukáš KOVANDA, ekonom
V tuto chvíli lze odhadovat míru nezaměstnanosti ve Spojených státech na zhruba 15 %, to znamená, už je dramaticky vyšší než míra nezaměstnanosti v České republice, vzpomeňme, že to naše číslo by byla 3 %, i když už nyní bude vyšší, ale jsme zhruba na jedné pětině, tedy Spojených států, je to dáno tím, že ten trh ve Spojených státech je flexibilnější, pružnější, když to řeknu lidově, je prostě snazší tam dát výpověď, propustit, ale je to určité také varování pro nás, kam až u nás vlastně ta nezaměstnanost může jít, pokud nezasáhneme včas a může jít také do těch dvouciferných hodnot, neříkám přímo na 15 %, ale umím si představit třeba desetiprocentní úroveň a čím razantnější budeme s těmi opatřeními, čím více nyní hrábne do dluhů, mám-li to tak říci, tím méně ta naše nezaměstnanost naroste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou to i vaše rady pana Lukáši Kovando, na nejbližším zasedání Národní rady pro ekonomiku, Národní rady státu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě to bude jedna z těch rád, ale zároveň si uvědomuji to nebezpečí toho dluhu a uvědomuji si, že ty peníze jsou nakonec penězi daňového poplatníka, ten dluh bude muset zaplatit, protože třeba ty programy navrhnout co nejadresněji, aby opravdu cíleně působily tam, kde mají, aby ne zachraňovaly firmy, které by tak jako tak musely i za běžných okolností odejít z byznysu, nemá skutečně cenu zachraňovat všechny a toto myslím, že je nakonec ta největší výzva, nikoliv sehnat ty peníze, ale ty peníze rozdělit tak, aby zachraňovaly tam, kde zachraňovat mají, abychom nezachraňovali firmy, u níž to prostě není dlouhodobě udržitelné a efektivní, abychom jim pomáhali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom Lukáš Kovanda, děkuji za váš čas i vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou, hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude soudce Josef Baxa, příjemný poslech našich pořadů Dvojky, přeje Zita Senková.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin