První odhad letošní sklizně v ČR se pohybuje velice blízko úrovně loňského prvního odhadu. Na základně letošních červnových čísel se očekává úroda základních obilovin čítající 6 767 000 tun. Loni první červnový údaj činil 6 784 000 tun.
Nakonec ovšem loňská úroda obilovin představovala 8127 000 tun. První červnový odhad v posledních deseti letech vždy podhodnocoval konečnou úroveň sklizně obilovin, někdy i poměrně výrazně. Je tak pravděpodobné, že se tak stane i letos.
Příznivé je, že prvotní letošní odhad zřetelně signalizuje vyšší letošní úrodu, než jakou přinesl velmi teplý a suchý rok 2018. Tehdy prvotní červnový odhad zněl na 6 298 000 tun, přičemž nakonec zemědělci sklidili 6 971 000 tun základních obilovin, což dosud stále představuje nejnižší úroveň jejich sklizně za celé období od roku 2012.
Špatná úroda obilovin v roce 2018 vyvolala tlak na růst cen pekárenských výrobků, avšak ani tehdy nárůst cen pečiva rozhodně nepřekračoval desetiprocentní úroveň. Na základě letošního prvotního odhadu sklizně obilovin tak nelze předpokládat žádný jakkoli zřetelnější tlak na růst cen pečiva.
Bohatost sklizně však není jediným faktorem v pozadí cenového vývoje mouky a pečiva. Projevují se v něm také mzdové náklady či vývoj cen energií. V důsledku pandemie však zeslábla jak dynamika růstu mezd, tak i cen energií. Proto by letos žádné viditelnější zdražení pekárenských výrobků v obchodech nastat nemělo.
Kvalita a objem letošní úrody obilovin ale bude pochopitelně záležet na prázdninovém vývoji povětrnostních podmínek v ČR.
Osevní plocha obilovin se oproti loňsku snížila jen nepatrně, o zhruba jedno procento, takže ani tento faktor by se neměl promítnout do viditelnějšího nárůst cen mouky a pečiva.
Zajímavá je hodnota prvotního letošního odhad sklizně řepky, 1 072 000 tun, která je nejnižší ze všech prvotních odhadů sklizně dané plodiny od roku 2011. V případě řepky totiž výrazně klesla výměra osevních ploch, meziročně o zhruba dvanáct procent.
Z hlediska diverzity produkce českého zemědělství je příznivé, že osevní plochy dříve vyhrazené řepce jsou nyní využity pro rozšíření osevních ploch slunečnice, sóji, máku nebo hrachu. Rozhodně nelze vyloučit, že letošní sklizeň řepky bude nejslabší od roku 2012, nebo dokonce 2011, kdy se jí sklidilo 1 046 000 tun.
„Zlatá éra“ sklizně řepky je tak zřejmě pryč. Řepka vykázala rekordní sklizně v letech 2014 a pak také ve zmíněném velmi teplém a suchém roce 2018, jenž byl pro změnu katastrofální z hlediska zejména sklizně brambor, ale také právě obilovin.
Pěstování řepky v dosavadním rozsahu hojně kritizovali ekologové, kvůli degradaci půd, jejich zanesení pesticidy či nízké diverzitě českých polí. Zemědělci pěstování řepky hájili s poukazem na její rentabilitu. Ta by se však mohla výhledově citelně snížit. Pirátští poslanci, ale i někteří další zákonodárci usilují o zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Pro výrobu těchto biopaliv se využívá právě řepka.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
