Na základě situace v polovině července předpokládají zemědělci, že letos sklidí bezmála sedm milionů tun obilovin. Jedná se o zhoršení předpokladu v porovnání s odhadem ze začátku prázdnin, vycházejícím z červnové situace. Tehdy ještě zemědělci věřili, že letos sklidí přes sedm milionů tun obilovin.
Nutno však říci, že odhad sklizně čítající plus mínus právě sedm milionu tun vzhledem k historickému vývoji zatím nesignalizuje žádný letošní „propadák“. Rozhodně by se pak neměl dostavit katastrofální rok jako loni, způsobený extrémně suchým a teplým počasím.
V období počínaje rokem 2010 byl odhad sklizně obilovin vycházející z červencových dat vyšší než ten letošní pouze v letech 2014 až 2016, což však byly roky mimořádně příznivé z hlediska sklizně obilovin. Léta 2014 a 2016 dokonce spolu s rokem 2004 tvoří trojici let, kdy se v novodobé historii samostatné ČR, tedy za období od roku 1993, sklidil vůbec největší objem obilovin, a to v každém z daných roků minimálně 8,6 milionu tun.
Slabší než loňská bude ovšem podle nynějšího odhadu letošní úroda řepky. Ta však loni zaznamenala druhý největší objem sklizně za celé období od roku 1993, srovnáváme tedy s poměrně vysokou základnou. Řepka přitom letos také vykazuje menší osevní plochu než loni. Naopak osevní plocha se meziročně rozšířila u obilovin, což pro změnu poněkud nahlodává relativní příznivost výše uvedeného odhadu letošní sklizně obilovin.
Hektarový výnos by však měl ne základě dnešního odhadu vzrůst u všech základních druhů zemědělských plodin s výjimkou zmíněné řepky. Meziročně nejvyšší procentuální nárůst hektarové výnosnosti zaznamenají letos dle dnešního odhadu ozimý ječmen a mák.
Sečteno, podtrženo, ač u většiny základních zemědělských plodin došlo v porovnání s odhadem vycházejícím z červnové situace ke zhoršení letošního odhadu jak hektarového výnosu, tak samotného objemu sklizně, přehodnocení je zatím jen mírné. České zemědělce tak takřka jistě nečeká podobně špatný rok jako loni. Výjimkou mohou být farmáři úzce zaměření na řepku.
Cenové tlaky v oblasti potravin však navzdory lepší než loňské úrodě nepoleví. Natolik zase letošní úroda dobrá nebude. Lze tedy očekávat další cenový nárůst například pekárenských výrobků. Poroste také cena krmiva zemědělských zvířat, což dále umocní cenové tlaky v oblasti živočišné výroby. Je tedy třeba počítat například s růstem cen mas, hlavně vepřového. Tento cenový růst podpoří probíhající globální epidemie afrického moru prasat, zdražování energií, zejména elektřiny, a zvyšování mezd napříč českou ekonomikou, tedy i v zemědělství.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
