Vyhlédneme-li z okna, spatříme mrakodrapy bostonského finančního distriktu a Charles River před nimi. Pohlédneme-li na stěny, neunikne nám vedle knihovniček – s ekonomickou literaturou, ovšem – nemalá, křídou a ekonomickými rovnicemi popsaná tabule.
Kabinet je to více než skrovný. Tak skrovný, že je to snad nehodné velikosti toho, kdo jej obývá. Paul Samuelson. Nikdo jiný neovlivnil podobu poválečné ekonomické teorie jako právě tento emeritní profesor z Massachusetts Institute of Technology.
V lednu 1932, jak vzpomíná, nastoupil na stáž do americké centrální banky. Velká hospodářská krize tehdy vrcholila. Dnes, ve čtyřiadevadesáti, sleduje, kdy vyvrcholí krize, již mnozí mají za nejzávažnější od té před téměř osmdesáti lety. „Jsem tak starý, že jsem si prožil celý jeden hospodářský cyklus – od krize ke krizi,“ žertuje.
Vliv získal především jako autor veleúspěšné učebnice Ekonomie. Ta se v letech 1948 až 2004 dočkala osmnácti vydání, byla přeložena do 41 jazyků a prodalo se jí přes čtyři miliony kopií. I díky ní se stal klíčovým ekonomickým poradcem prezidenta Kennedyho, i díky ní získal v roce 1970 – jako teprve třetí ekonom v historii – Nobelovu cenu.
I ona patrně obývá knihovničky jeho skrovného kabinetu. Tak skrovného, ozdob a krášlení prostého, že mosazná kachnička, již užívá jako těžítka na lejstra – snad kdyby při otevřeném okně od mrakodrapů zafoukalo -, přebírá sólo roli dekorativního elementu.
Velikánům stačívá málo.
PS: Rozhovor autora blogu se Samuelsonem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
